Na webu a v literatuře najdete především čtyři základní archetypy (pravzory) muže:

• Bojovník
• Milovník
• Čaroděj (magician, mág) a
• Král

Toto dělení je sice smysluplné, ignoruje ovšem mnoho dalších archetypů. Na této stránce bych chtěl podat stručný přehled nejen těchto čtyř “hlavních” směrů muže, ale i hrst dalších “odrůd”. A to i když jsem si vědom, že některé z mnou uváděných archetypů jsou spíše úlohy či funkce muže.

Dítě

Není vlastně archetyp, ale cosi jako vnitřní postava, hlas, který se každému z nás nepřetržitě motá do života. V mnoha případech je toto dítě zraněné, často potlačené, nevyslyšené. Pokud se o něj postaráme, může být dítě muži (i například bojovníkovi) velice užitečné – zásobuje ho hravostí, kreativitou, neobvyklými (někteří tvrdí že nemožnými) nápady a lehkostí. Doporučený film o vnitřním dítěti muže: Kid

Hrdina

Hrdina je rozšířenější, než bychom si představovali – většina hollywoodských filmů je založena na tomto archetypu. Nejdůležitější věc, kterou musíme u tohoto archetypu pochopit je to, že hrdina je nedospělý bojovník. Je součástí chlapecké psychiky, která v pubertálním stádiu hledá vlastní hranice a zároveň je překonává. Hrdina se vždy “vydává na cestu” a je tedy k nalezení v mnoha bájích i pohádkách. Potřebuje “padoucha” a “krásku”, kterou zachraňuje, nebo také někoho jiného, kterého chce spasit, zachránit, polepšit. Hrdina tedy potřebuje do hry někoho, kdo na seb ebere roli oběti, jež volá po záchraně. Příliš mladý a netransformovaný hrdina záhy umírá na bojišti, a protože ještě není muž, jsou jeho poslední slova: “Mami, to jsem udělal pro tebe.”

Bojovník/Válečník

Dříve každý muž po dosažení osmnáctého roku života “rukoval”, byl tedy povolán k obraně státu. A ačkoliv ve většině případů byla vojna spíš karikaturou zasvěcení hocha do archetypu bojovníka, vede úplné vynechání iniciačních útrap a tělesného strádání mladého muže společně s potlačením jeho přirozené agresivity ve jménu mírového konsensu a vykomunikování konfliktů k dezorientaci mnoha mužů. Tento archetyp vyžaduje a přináší nejen odvahu a vytrvalost, ale kanalizuje smysluplně i agresivitu a přirozenou potřebu chránit (vnitřní i vnější) ženu. Každý bojovník se musí nejen setkat se smrtí, ale i s odpovědností za celek, tedy s důležitostí přežít. Doporučený film: 300: Bitva u Thermopyl

Milenec/Milovník

“Lover” je protějšek ženského archetypu bohyně Afrodity, je zasvěcen lásce a prožívání hlubokých citů. Je to archetyp, který je důležitý nejen pro partnerství, ale i pro mnoho umělců, přináší extázi, úžas, lásku a oddání se tomu, co právě děláme. Nesmírně rád se pohybuje, má rád hudbu, tanec, dotýká se (ano, i mužů), někdy miluje světla reflektorů, téměř vždy přírodu. Doporučený film: Forrest Gump

Otec

Ačkoliv existuje mnoho otců (každý máme jednoho), jen nemnoho z nich jsou archetypálními otci. Hlavním objektem zájmu otce je rodina a dítě. V tomto smyslu není náhoda, že se papeži, který má v popisu práce jak ochranu rodiny, tak i přístup ke každému věřícímu coby k “dítěti” (obraz pastýře a oveček), říká “svatý otče”. Každý otec, aby se stal otcem, ovšem potřebuje matku svých dětí. Nemůže být otcem a matkou zároveň – to ho odlišuje od krále, který v sobě spojuje protiklady, tedy i mužský a ženský princip, pokud vedle sebe nemá královnu (viz níže). Z toho plyne také deformace katolické církve (papež je otec a církev, tedy jakési abstraktum, je v roli matky, skutečná žena zde chybí). Otec zaujímá v rodině externí, tedy na venek směřující roli, zatímco role matky směřuje dovnitř rodiny.

Moudrý muž

Soudce, správce, starosta/stařešina jsou v jistém smyslu synonyma tohoto archetypu. Na rozdíl od Šamana je moudrý muž zasvěcen duchu (Šaman duši), který je jediný, světlý a sídlí výlučně v “hořejším” světě. Hlavní úkol moudrého muže je správa obce, “polis”, je tedy předurčen k tomu, být politikem. Bohužel prakticky žádný z dnešních politiků nemá ani ponětí o tomto archetypu. Moudrý muž je opět velice mužským archetypem – potřebuje tedy jako vyvážení svého “yangu”, mužské energie, nutně ženský protějšek. Tou může být Baba Jaga – ženská šamanka, čarodějnice, nebo v naší moderní době třeba i mladá milenka. (Dříve, u starověkých Řeků, také Eromenos, tedy mladík s převahou ženské energie.)

Šaman

Jeho funkce spočívá v komunikaci mezi rozdílnými světy – představuje tedy cosi jako most, který spojuje “divočinu” s civilizací, svět zvířat a rostlin se společností lidí, ženský svět s mužským. Mezi těmito světy umí cestovat, bere na sebe rozličné podoby, používá stavy změněného vědomí, dovede se zorientovat v paradoxiích a vyzná se v rozpoloženích (a tedy i v nemocech) duše. Jako poradce krále se někdy skrývá pod kápí Šaška (který nosí příznačně “sešívaný” kostým). A ještě maličkost – mnoho šamanů zůstane bez dětí.

Král

Archetyp krále se vyznačuje především spojením všech ostatních archetypů včetně uctění ženské energie. Král JE, nekoná tedy, nedělá nic, nebojuje, neřeší a ani se příliš nenamáhá. Jeho energie z něho plyne vyzařováním, jeho pouhou přítomností. (Francouzští králové raného novověku toto umění vyjadřovali svým “slunečním” naturelem.) I když jede do bitvy (vždy v čele šiku), i když se chopí meče a rozsévá smrt, je vlastně nehybný. Jedině tak je nezranitelný. Je králem pro všechny své poddané, nepreferuje žádnou ze skupin ve svém království. Pokud má vedle sebe královnu, ctí ji jako sám sebe, neboť zná svůj vnitřní ženský princip.

Další archetypy najdete v mé knížce “Nové osudy Popelky po svatbě”.