Role muže 2023 (Mužský kruh pro Duhovka Group)

Na začátku bych vás rád vyzval se zamyslet nad tím, co je pro vás (v roli muže) to hlavní téma, určující naši společnost a život muže. Může vás napadnout právě proběhnuvší prezidentská volba, válka na Ukrajině, možná i ona pandemie, jež je jak doufám za námi. Nebo pojmy jako nejistota, životní prostředí, inflace, krize. Ale také „mužská“ témata a hodnoty – smysl existence, pravdivost, zodpovědnost, poslání, důvěra, síla. Pro mne je jedno z důležitých témat, o kterých dnes budu hovořit, ZMĚNA. Je to proto, neboť všichni totiž tušíme, že tak, jak to děláme po tisíciletí, to už dlouho nepůjde. Svět nekonečného materiálního růstu a expanze končí – tedy pokud nezačneme osidlovat (a kolonizovat) jiné planety. Ale v dosažitelné vzdálenosti žádné nejsou, takže toto řešení se nenabízí.

Hovořím-li o změně, mám na mysli ovšem spíše TRANSFORMACI, tedy proměnu. Rozdíl mezi obyčejnou změnou (například vlády nebo prezidenta) a transformací je v tom, že u té prvé známe počáteční stadium i výsledek, u té druhé ovšem cíl nebo výsledek neznáme. Tím jsme vystaveni nejistotě, někdy dokonce i úzkosti a strachu z proměny. Jednu takovou hezkou proměnu nejdeme ve stejnojmenné povídce Franze Kafky. Tam se Gregor Samsa stane broukem. A po jisté době to nedá, neboť tato proměna z něj udělá někoho, kdo ve stávajících podmínkách (pražského bytu) prostě není schopný existovat. Jinou transformaci zažívá HOUSENKA, když se zakuklí a promění v motýle. Na tuto proměnu se podívejme blíže, neboť je často používána jako hezký obrázek osobnostního rozvoje. Zde se nabízejí dva POHLEDY – jeden je z vnějšku, jaksi vědecký, kde my „pozorovatelé“ víme, že pokud housenku nesežere nějaký pták či někdo nerozmáčkne kuklu, vyleze krásný motýl. Druhý pohled je mnohem těžší. Je to pohled housenky samé, to, co zažívá, pokud ji přiznáme nějaké vědomí. Tento pohled je plný úzkosti, neboť housenka NEVÍ, co se s ní děje a nezná výsledek transformace. Ale proč mluvím o housenkách? Jak to souvisí s mužem dvacátého prvního století?

My muži jsme totiž tak trochu jako housenky, které SEŽRALY planetu a teď se zakuklují a neví, co přijde. Motýl nebo konec? Jistě, i ženy jsou na tom úplně stejně. I ženy se podílí na „růstu“, který se na dlouhá století stal ikonou, zlatým teletem a vládcem nás všech. Jenže je to právě mužský princip – expanze, rychlost, technologie, struktura, boj, konkurence… který se na „spotřebě“ zdrojů podepsal nejvíc. Takže pokud mluvíme o nutnosti transformace, proměny, změny, tak je to především mužský princip, který nutno proměnit. Takže se podívejme na to, jak je tento mužský princip, potažmo my muži, utvořen.

Abychom pochopili rozdíl mezi MP a ŽP, je nutno si uvědomit, že jak kluci, tak i děvčata se rodí z MATEK. Zatímco ovšem se dívka, když se chce stát ženou, k matkám navrací, kluk, chce-li se stát mužem, se od mámy, kterou intimně zná, musí dostat někam, kde to nezná – k otcům potažmo k mužům. Tato cesta je první důležitý přechodový rituál v životě muže, který ovšem, jako téměř všechny takové rituály, prakticky již neexistuje. Takže spousta mužů zůstává u mámy a tam, jako náhražku chybějícího otce (tj. mužů a jejich síly) se věnuje MATERIÁLNÍM hodnotám (tj. přemíře ženské energie). Nebo zůstanou na cestě od mámy k táto vi kdesi viset, bez pomoci a orientace a spadnou do chřtánu DIGITALISMU (počítač, hry, mobil), což je náhražka mužské energie (jedničky a nuly = mužský princip, nekonečně stupňů plynulého přechodu = ženský princip).

Druhý hlavní zlom v životě (mnoha) mužů je OTCOVSTVÍ. Tady je nutné vidět, že skrze historický vývoj otcovství kontinuálně ZTRÁCÍ na váze a prestiži. O tomto vývoji píše naprosto geniálně (ovšem bez významných návrhů řešení) italský psychoanalytik Luigi Zoja v knize Soumrak otců. Zatímco role matky je daná přírodou, je role otce KULTURNÍ záležitost. (Podrobnosti k tomuto viz Zoja, zde to nechci vysvětlovat, neboť by to přesáhlo rozsah článku.)

To historicky znamená kulturu mužských rituálů, skrze které si muži potvrzovali své mužství a tím se dostávali do síly a zároveň upevňovali nejdůležitější mužské vlastnosti – nevychýlitelnost, pravdivost a poslání. Mnoho těchto mužských rituálů je v přírodních společenstvích spojeno s krví – viz rituální zranění, bolest, setkání s nebezpečím a smrtí, odvaha. „Mužská kultura“ samozřejmě má i své zápory a negativa – patriarchát, války, agresi. Jenže vymažeme-li kvůli korektnosti a pohodlí veškeré mužské rituály, kastrujeme tím i mužský princip jako takový. Přesně to se historicky již delší dobu děje. První „ránu“ otcovství a potažmo i mužství zasadilo křesťanství, které vyzdvihlo „pravého“ otce ne nebe (a biologického otce sesadilo s trůnu). Kněz, tedy „pater“, je ten, kdo učí děti, pozemský otec přestává být důležitý. Po PAPEŽI (Papa) pak nastupuje KRÁL; ten je ovšem Francouzskou revolucí sťat. Dvě světové války udělaly v zániku mužů, z kterých se stala potrava pro děla popřípadě váleční invalidé, zbytek.

Ale ztráta otců není jedinou ztrátou současných mužů. Dalšími jsou: Ztráta externího prostoru pro expanzi (není kam) – Ztráta svobody (vše je stále víc regulováno) – Ztráta dominantního postavení (ženy se tlačí na pozice mužů) – Ztráta biologické mužnosti (úbytek spermií a stírání genderových rozdílů) – Ztráta klasických mužských hodnot (čest, patriotizmus, vojna, hrdinství…) atd. Toto vše je nutno uvidět a pochopit, teprve pak může nastat obroda.

A jak by obroda mohla vypadat?
1. Návrat do síly je možný POUZE skrze pochopení principů duality a UCTĚNÍ ženského principu. Toto uznání však nesmí znamenat ztrátu muže v dezorientaci a mlze emocí). Viz David Deida a jeho knihy.
2. Pochopení významu a praktikování mužské spirituality. Pravá mužská spiritualita (tím nemyslím církvě!!!) pomáhá s největším nepřítelem mužské síly – se strachem ze smrti. Viz Osho, mystici a zen.
3. Návrat k mužským hodnotám. Viz současná volba prezidenta, která v TOMTO ohledu dopadla výborně. Pozor však na agresivitu – to není síla, ale slabost!  
4. Znovunalezení a zavedení mužských rituálů. Viz mužské kruhy, spolky, výchova synů muži atd. 
5. Vztah k přírodě jako k protiváze přebujelé technologie coby „perverze“ mužského principu. Viz například knihy Davida Abrama.
6. Periodická samota a meditace v ústraní. Viz Meditace s holí – na mých webových stránkách.
7. Hodnoty KRÁLE = král spojuje v sobě tři archetypy: Bojovníka, Umělce a Mága. To znamená spojení racionality a odvahy s emocemi, empatií a výrazu a se spiritualitou.

Návrat: Do “Malé transformační knihovničky” … … … do sekce “Publikace” … … … nebo na “Úvodní stránku“