Představte si následující scénu: Elitní gymnasium kdesi v Praze, třetí třída, hodina dějepisu. Vchází učitel a začíná: "Dobrý den, vážení studenti. Dneska máme na programu dobu před vypuknutím druhé světové války, okupaci Československé republiky Hitlerovým Německem. Spletitou situaci si, jako už mnohokrát, znázorníme systemickou konstelací. Kdo chce konstelaci řídit a kdo chce vybírat zástupce?" Hlásí se dva studenti a jeden z nich začne z ostatních studentů vybírat zástupce pro Hitlera, Stalina a ostatní politiky, pro Německo a menšinu sudetských Němců, pro Čechy, Slovensko a další státy a stavět je do pozic...

Jistěže, to je v současné době absolutní utopie. Ale otázka je, na jak dlouho. V systemických konstelacích, hlavně v těch experimentálních, se stále setkáváme se situacemi, které poskytují silný a emocionálně hluboký zážitek složitých vztahů v jakémkoliv systému. Tedy i v politickém systému, v biologických komplexech, ve filosofických a psychologických metasystémech. Experimenty s fyzikálními a chemickými systémy zrovna (v Německu) probíhají.

V této souvislosti bych se chtěl zmínit o mém pokusu před několika lety, nabídnout seminář tak zvaných politických konstelací na "česká" téma (únor 1948, éra poválečného socialismu, české jaro, ruská okupace a následující doba "normalizace"). Jako čerstvě "ze západu" dorazivší emigrant (odešel jsem do Německa v roce 1976) a syn neznormalizovaného politika jsem si - poněkud nadutě - myslel, že takový seminář bude určitě přeplněn. Přihlásilo se několik málo lidí. Později jsem v konstelacích, které se dotýkaly tohoto tématu, zjistil, že pro zpracování ještě zjevně není pravý čas - pro přímou konfrontaci s politickou minulostí jsou zřejmě nutné nejméně dvě generace odstupu.

Nicméně asi před půl rokem jsem začal s konstelacemi potíží při učení se jazyků. To znamená, mimo jiné jsem stavěl do konstelací zástupce pro jazyky, které klient ovládal, případně pro ty, které se těžko učil - češtinu, ruštinu, němčinu, angličtinu atd. Velká většina těchto konstelací se vyvinula v perfektní "politické" konstelace. A mnohdy jsem si přál, aby tyto konstelace mohli vidět školáci v dějepise, neboť tak přesný, pohnutý a zároveň hluboce usmiřující a humání pohled na politické a národnostní problémy a souvislosti jsem nikdy ve škole nezažil.

V mých seminářích znovu a znovu slyším tento názor: "V konstelaci jsem se během několika desítek minut naučil a pochopil to, co by mi jinak trvalo měsíce, možná roky." Chceme-li pochopit funkci celého systému, nebo nahlédnout do vztahů, které má v určitém systému každý s každým, představuje nasazení techniky konstelací nesmírnou úsporu času. Nejen to - zážitek z konstelací je podstatně hlubší a tím i trvanlivější, než zůstane-li informace pouze na kognitivní úrovni.

V evoluci se vždy prosadila ta cesta, která přinášela efektivnější výsledky. Pokud tedy současný trend ke "globalizaci" (což není nic jiného, než zvětšování systému a tím i nutnost rozšiřování systemického - globálního - pohledu) potrvá, mají všechny metody, které slouží k rychlejšímu a hlubšímu pojetí komplikovaných systémů, budoucnost. Pokud tento trend nepotrvá, potom jsme jako nejinteligentnější tvorové na této planetě brzo u konce a kormidlo převezme po několika milionech let pravděpodobně hmyz.

Ale jak to vlastně s těmi konstelacemi funguje? A hlavně - jsou ty informace, které získáváme z konstelací, vůbec správné? Zde se musíme podívat trochu hlouběji pod povrch ezoterického nebo prostě módního fenoménu rodinných konstelací. Hokus pokus, který mnozí "konsteláři" bez základního výcviku praktikují, tady zrovna tak jako v "kolébce" konstelací Německu, je zde spíš překážkou než cestou poznání.

Faktem je, že v seminářích systemických konstelací, pokud vedoucí nemanipuluje systém "k obrazu svému" a nenutí systém k harmonickému (nebo efektnímu) výsledku, se stále setkáváme s tím, že klienti potvrzují, často do detailů, správnost informace. Nejen to - mnohdy nevědí klienti o tom, co se v konstelaci objevilo a až dodatečně, za pomoci doptání se příbuzných, je takto získaná informace verifikována. V Německu existuje již několik studií o účinnosti konstelací a o jejich informačním obsahu s překvapivými a vesměs velice pozitivními závěry. (K tomuto tématu viz webové stránky autora.)

Mathias Varga von Kibéd vyvinul teorii systemických konstelací, podle které se v konstelacích jedná o tzv. "reprezentující vnímání" (repräsentierende Wahrnehmung). Tento druh vnímání je založen na schopnosti (kterou zřejmě má vyvinutou již malé dítě), vnímat souvislosti v systémech ne na základě obsahových, nýbrž pouze syntaxních informací o dotyčném systému. Syntaxní informací rozumí von Kibéd informaci o pozici elementu v systému - ať už jde o prostorovou, hierarchickou nebo pozici v časové posloupnosti. Jinými slovy - postavím-li syntax systému, to jest jeho prostorový obraz s přihlédnutím k tomu, "kdo byl dříve", "kdo je větší", "kdo chybí" atd., bude každý do patřičné pozice postavený reprezent na základě svého "reprezentujícího vnímání" podávat informace o vztazích, které jsou jinak skryté - "neviditelné".

Při mnoha setkání a diskuzích na 5. internacionálním kongresu IAG (společnost zabývající se v Německu konstelacemi) v květnu tohoto roku v Kolíně n. Rýnem (viz www.iag-kongress.com) byl tentokrát patrný trend k velice konkrétní spolupráci s mnoha seriózními směry v psychologii, psychiatrii, filosofii, systemické teorii a kybernetice, biologii a dalších věd. Ačkoliv je v současné době zakladatel rodinných konstelací Bert Hellinger ostře napadán v některých německých mediích, bylo na kongresu jasné, že fenomén konselací začíná zajímat právě ty odborníky společenských a přírodních věd, kteří jsou otevřeni novým a neortodoxním cestám. Listina účastníků s mnoha univerzitními profesory a doktory ale i šamany a léčiteli je toho důkazem.

Právě tento německý kongres otevřela první primátorka města Kolína n. Rýnem, paní Elfi Scho-Antwerpes, která ve své pozdravné řeči nastínila svůj záměr, zasadit se o uvedení konstelací do kolínských škol. Utopia? Nebo svítání na cestě překlenutí bariéry mezi tak zvanou ezoterikou a vědou? Na budoucnost se možná lze docela těšit...