Průběžný cyklus
večerů pro muže

Přechodové rituály - definice a význam

Co to je vlastně "rituál" a"ritus"?
Jsou rituály skutečně tradiční?
Proč jsou přechodové rituály důležité?
Jak se dnes takové rituály dělají?
Jsou konstelace přechodové rituály?
Jaké známe hlavní přechodové rituály?

Co je to vlastně rituál?

Rituálem (z latinského ritualis - "týkající se ritu") nazýváme formálně závazný a podle předem daných linií probíhající obřad, který se vyznačuje vysokým symbolickým obsahem. Často je provázen jistými slovními formulacemi a/nebo gesty. Rituál může být spirituální, duchovní či náboženské povahy, může být také ale i světského charakteru (například rituál ukládání dítěte k spánku, specifický druh pozdravu, rodinný rituál společné večeře atd.).

Ritus je pak část (náboženského) rituálu, většinou formálně úzce pojatý sled úkonů, vycházející z předpisu (liturgie) nebo ústní tradice. V češtině se používá toto slovo především ve spojení s křesťanskou liturgií - tedy např. alexandrijský ritus, ritus západní liturgie atd.

Jsou rituály skutečně původní?

Mnoho dnešních rituálů - především ty z nich, které navazují na pohanskou tradici a/nebo na časové a společenské přechody (nový rok, svatba) už nejsou "původní", neboť tradice s nimi spojená již ze společnosti zcela vymizela a původní podoba rituálu byla zapomenuta. Mnohdy ovšem tyto ztracené rituály přežívají pozměněny v pohádkách, bajkách, pořekadlech, lidových písních nebo i pověrách.

Proč jsou přechodové rituály důležité?

Přechodové rituály ("rites de passage" - Arnold van Gennep, ang. rites of passage) jsou rituály, které provázejí přechod jednotlivce nebo celé skupiny lidí z jednoho společenského stadia do jiného. Francouzský antropolog van Gennep si na začátku 20 století povšiml, že především v před-industriálních společnostech jsou tyto rituály pro chod společnosti i pro duševní vývoj jednotlivce velice důležité.

Přechodové rituály mají především dvě funkce. První z nich je vytvořit bezpečné prostředí pro prostřední, chaotickou a bezbrannou fázi transformace (proměny), kterou jedinec prochází. Každá přechodová transformace sestává podle Gennepa ze tří fází - separace (fáze oddělení se), mezi-fáze (liminita, iniciace) a nakonec integrace, tj. zapojení se do nového stádia života.

Druhá, možná ještě důležitější funkce přechodového rituálu je vědomé prožití změny společenské role. To je důležité zejména pro její přijetí a z toho pak vyplývající převzetí zodpovědnosti a tím i funkce ve spoelčnosti.

Pokud totiž není přechod vykonán vědomě, může se stát, že jedinec zůstane viset kdesi na pomezí obou společenských stádií - tedy "v území nikoho". Nestane se tak ani dospělým, ale ani nezůstane dítětem. Z chlapce může namísto "bojovníka" vyrůst dětinsky a egoisticky uvažující dospělý, který odmítá nést zodpovědnost za celek, například za obranu společnosti. Z dívky se bez přechodu "první menstruace" může stát žena-vamp či "princezna", která nasazuje svoji ženskost pro své individuální cíle a nežije v souladu s principem zachování života.

Jak se dnes takové rituály dělají?

Dříve se přechodové rituály konaly vždy za spolupůsobení celého kmene, komunity či obce. Tomu v dnešní technizované společnosti už tak není. Ačkoliv společnost stále ještě nabízí některé formy přechodových rituálů (vítání novorozenců, biřmování, dříve nástup do vojenské služby, svatba, pohřeb...) je mnoho riuálů pokřiveno a neslaví se s plným vědomím. Proto se dnešní přechodové rituály dělají "dodatečně" a symbolicky například na konstelačních seminářích, v šamanských skupinách, někdy také na individuální objednávku (pohanské svatby, viz www.eastwick.cz)

Jsou konstelace přechodové rituály?

Rodinné a systemické konstelace jsou v mnoha případech rituálem a někdy se podobají i přechodovým rituálům, nebo je můžou i částečně a dodatečně nahradit. To platí zejména pro práci s vnitřním dítětem, pro přechody v období dospívání, problémy s uznáním rodičů, pro rozchod (zde jde především o uznání bolesti, která je s každým rozchodem spojena), ale i v rozloučením se s mrtvými - mnohdy mnoho let po jejich skutečném odchodu.

Přesto je důležité si uvědomit, že konstelace nám mohou pouze pomoci zmírnit důsledky zmeškaných a nesprávně provedených přechodů, ale tyto ve své společenské formě a významu nemohou nahradit.

Jaké známe přechodové rituály?

Přehled hlavních přechodových rituálů:

1. Narození dítěte
2. Křest - pojmenování dítěte, příp. přijetí dítěte do komunity (křest)
3. Biřmování - přijetí dítěte do spirituální obce (po "dosažení rozumu"), případně
3a. Proměna dítěte v chlapece či dívku (ca. 5. - 7. rok života, často spolu s vstupu do školy)
4. První menses - z dívky se stává žena a
4a. Iniciace v bojovníka - z chlapce se stává muž, dříve nástup na vojenskou službu
5. Maturita, promoce (rituální ukončení času vzdělání)
6. Zasnoubení
7. Svatba
8. Rozvod (není přechodovým rituálem ve vlastním smyslu slova - člověk se tam "vrací" do časů před svatbou, je ale též důležitý!
9. "Moudrost" (poté, co jsou případné děti z domu, dříve často spojené s převzetím veřejné či okultní funkce - starosta, člen lóže)
10. Odchod do ústraní (a ještě větší spojení se se spiritualitou)
11. Smrt
12. Pohřeb - rozloučení se komunity se svým členem.

A jako tečka: Citát

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Další stránky na webu, zabývající se přechodovými rituály:

Resumé knihy A. van Gennepa "Přechodové rituály"
(Word-dokument ke stažení) Zde najdete také popis dalších přechodových rituálů.

Srovnání přístupů k přechodovým rituálům. (Seminárka, srovnání přístupu Gennepa a Turnera)

"Co skutečně víme o keltském náboženství" Stránky zabývající se nejen rituály...