|
|
 Informace
o systemických konstelacích...
Všechny texty ©Jan Bílý, 2002-2008.
Další publikace pouze se souhlasem autora.
(O
podnikových konstelacích ZDE
a ZDE)
(O finančních konstelacích ZDE
)
Obsah
této stránky v bodech:
Co jsou systemické konstelace?
Jak se konstelace dělají - technika "stavění"
Kdo vede konstelace? Předpoklady a kvalifikace.
Co lze konstelacemi řešit?
Před konstelací - kdy nutno být opatrný
Problémy, které se mohou vyskytnout během a po konstelaci.
Jeden ohlas na závěr...
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Co
jsou systemické konstelace?
Systemické
konstelace je nejlépe zažít. Je totiž
docela těžké tuto novou metodu osobního rozvoje popsat pro někoho,
kdo konstelace nezažil. Ale protože máte samozřejmě právo na to,
vědět předem, o co vlastně jde, zde tři
definice:
1. Konstelace jsou pohled na celek.
Všichni jsme členové nějakých systémů (celků). Rodiny, partnerského
vztahu, kolektivu v naší práci. V systemických konstelacích se
zabýváme celým tímto systémem. Je totiž stále víc patrné, že k
pochopení toho, co se nám a kolem nás děje, je nutné dívat se
na celek a nikoliv na jednotlivé
individuální problémy. Tím pochopíme víc.
2.
Konstelace jsou změna vnitřního obrazu reality.
Každý z nás se řídí ve svém životě vnitřními
obrazy, které ho buďto podporují nebo brzdí, dávají sílu
nebo oslabují, určují to, co vnímá a jak to vnímá. V konstelacích
pracujeme s těmito obrazy a dáváme jim prostor pro vývoj a větší
harmonii. Když se mi podaří změnit můj vnitřní obraz reality,
reaguji na mé okolí jinak a mé okolí jinak na mě. Tím
můžeme změnit i věci, které leží mimo nás.
3.
Konstelace jsou spojení se z životem.
Moderní přístup vědy k základůn naší existence nás učí, že nic
neexistuje ojediněle. Od subatomárních částic přes molekuly, prvoky,
rostliny až k člověku, složitým sociálním strukturám, naší planetě
a galaxiím je vše propojeno se vším. Konstelace nám dávají možnost
zažít pocit sounáležitosti. Dostat
se k našim kořenům, k předkům, ke zdroji síly. Tím
se dostáváme k sobě, ke své podstatě.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Jak
se konstelace dělají?
Nejlepší
způsob práce s konstelacemi je v kruhu spoluúčastníků
semináře.
Existuje
však i možnost individuální konstelační práce, kde klient přechází
z jedné role do druhé. Zde se budu zabývat skupinovou prací, tedy
jakýmsi standartním průběhem konstelace v rámci semináře.
Klient
si poté, co krátce představí svou zakázku nebo svůj problém, vybere
ze spoluúčastníků zástupce pro důležité
členy svého systému. Tyto zástupce pak postaví
do prostoru
podle svého vnitřního obrazu tak, jak to cítí, že to "je".
Když to například bude jeho rodina, postaví hlavní představitele
- svoje rodiče, sourozence, toho či onoho prarodiče a samozřejmě
také sebe. Jeho vnitřní obraz může vypadat například takto:
Důležité
je, aby tento obraz systému vycházel z toho, jak klient svůj systém
vnímá, ne jak by chtěl, aby vypadal. Důraz leží tedy na tom, co
je, ne na tom, "jak by to mělo být" případně "jak
bych si přál, aby to bylo" - to by byla manipulace. Zde vidíme,
že se klient otáčí od rodiny a jako by chtěl jít (za někým?) pryč.
Nyní
lze dotazováním pátrat po informacích, které systém potřebuje
k pohybu směrem k řešení. Přestavováním,
jistými výroky, které vyjadřují to, co se skutečně v systému děje,
nebo přidáváním dalších členů systému, kteří byli zapomenuti nebo
opomenuti, se celý systém dostává do harmonie. K tomuto říká Bert
Hellinger, zakladatel systemických konstelací: "V systému
můžeme pozorovat různé pohyby. Všechen pohyb má ale společný směr
- je to směr k sobě, dohromady, nikdy ne opačný."
Na
tomto obrázku je znázorněna situace "objevení se" dlouho
postrádaného člena v systému - například mrtvého dědečka, o kterém
se z nějakého důvodu nikdy nemluví. To může způsobit změnu klientova
vnitřního obrazu systému a tím i jeho vnímání reality. Teď se
může klient otočit k systému a nemusí následovat dědečka do samoty
a zapomnění.
Když
začneme vnímat realitu"trochu" jinak, ve větších souvislostech,
s větší hloubkou vhledu, tak se lehce může stát, že náš problém,
který jsme dosud viděli jako těžké břemeno, se rozplyne. Určitě
to znáte - v lese v noci vypadají pařezy jako příšery. A sotva
se rozední, už si na mě člověk může sednout a dát si snídani.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Kdo
"vede" konstelace?
Nejprve
to nejdůležitější. V mém pojetí jsou systemické konstelace metoda,
s jejíž pomocí nalezne klient řešení pro svoji zakázku sám.
To
především je na systemických konstelacích tak revoluční a nové.
Neexistuje zde žádný poradce nebo terapeut, který by na otázky
klienta mohl lépe odpovědět, než klient sám. Klient je vždy a
v každém případě největší "expert" ve vlastní věci.
Totéž
platí pro celý klientův systém - ať už se jedná o systém rodiny,
systém partnerského vztahu, podnikový systém nebo "systém
jeho vnitřních hlasů" - základní předpoklad v konstelacích
je, že tento (váš) systém je vždy, za každých okolností, schopný,
nalézt si sám cestu k harmonii a vyřešení svých úkolů (to je lepší
slovo než "problémů). Jediné, co k tomu potřebujete, jsou
informace a svoboda rozhodování.
Staří
Číňané měli přísloví, které znělo: "Nic nepatří k rodinnému
bohatství, co projde dveřmi". To znamená, že cokoliv, co
přichází zvenčí, ať už dobře míněné rady nebo autoritativní nařízení,
nemůže mít tu sílu, která je potřeba k tomu, věci změnit. Pravá
změna je výsledek vlastního, vnitřního náhledu.
Nebo - chcete-li - změny vnitřního obrazu.
U
lektora je důležitý jeden předpoklad: schopnost ustoupit
se svým egem před tím, co je větší a nehrát si ani na vševědu,
ani na zachránce. V okamžiku, kdy se "lektor" začne
domnívat, že ví, co je správné, se začne míchat nepřípustným způsobem
do systému klienta. Začne tím brát na sebe roli toho, kdo je v
systému největší a tím se odsuzuje k nezdaru.
Abych
použil přirovnání: Systém je jako měňavka, která se chce pohybovat
(t.j. vyvíjet) jistým směrem. Z nějakého důvodu (=problém) to
ale nejde. Lektor dává v konstelacích tomuto vývoji prostor, vyvíjet
se už systém musí sám. To znamená, že lektor tento vývoj neřídí,
nepředpojímá ani nechce přivodit. Prostě ho pouze
umožňuje. Intuice nebo - chcete-li schopnosti lektora leží
v tom, poskytovat prostor tam, kde je třeba.
Pouze lektor(ka), která má nejen patřičný výcvik systemických
konstelací, ale je zároveň osobnostně vyzrálý/á, má hluboké zkušenosti
v práci s lidmi, rozpozná případy kontraindikací pro konstelace
a je schopen "ustát" případy, kdy klient potřebuje (např.
po konstelaci) podporu je schopen vést konstelace. V současné
době naleznete na "trhu" jak dobré, tak i - bohužel
-špatné lektory. Moje doporučení pro hledání kvalifikovaných lektorů
konstelací naleznete zde.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Co
lze konstelacemi řešit?
V
seminářích konstelací můžeme pozorovat několikanásobný
účinek.
Na racionálně-informační úrovni pochopíme,
co se v našem systému stalo nebo stále ještě děje, jak se komu
daří a kdo v systému chybí. Tato úroveň je mnohdy důležitá pro
organizace, podniky a pracovní kolektivy, kteří si konstelacemi
mohou překvapivě rychle vyřešit vnitřní spory, problémy týkající
se kompetence, kvalifikace a hierarchie.
Další
úroveň působení konstelací je emocionálně-prožitková.
Tím, že uvidíme a akceptujeme skutečnost “tak, jak je“, obdržíme
sílu jít dál, pokračovat v započaté cestě bez iluzí a bez růžových,
ale zamlžujících brýlí. V tomto směru se hodí konstelace pro všechny,
kteří mají touhu se dál vyvíjet.
V dalším průběhu konstelace máme možnost zažít
pozitivní alternativu k našemu vnitřnímu obrazu reality.
Tím, že pozorujeme změny v systému během jeho přeskupování a tím,
že akceptujeme poslední “obraz“ konstelace – stav, ve kterém má
konstelace největší jasnost a účinek, dáme průchod tomu, co je
nové, nečekané a možné. V tomto ohledu je prospěšné, nechat na
sebe působit poslední stav konstelace, aniž bychom ho oslabovali
intelektuálními otázkami. Tato úroveň konstelací nám pomáhá překonávat
problémy, harmonizuje a dává nám sílu v obtížných situacích.
V
konstelacích se stále setkáváme ještě s jinou, racionálně těžko
vysvětlitelnou úrovní působení. Nejlépe se dá tento účinek přirovnat
k tomu, co šamani a rituální léčitelé nazývají působením
v paralelním světě. Často se stává, že účastníci konstelací
hlásí, že provedená konstelace měla pozitivní účinek i na ty příslušníky
systému, kteří nebyli vůbec přítomni a ani o konstelaci nevěděli.
Toto působení konstelací není (doposud) akademickou vědou uznáváno
a často je příčinou neporozumění a skeptického pohledu na tuto
metodu.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Před
konstelací - kdy nutno být s konstelacemi opatrný?
Důležité
na začátek:
Konstelace podle Berta Hellingera (a jak je autor provozuje) nenahrazují
kvalifikovanou psychoterapii nebo lékařskou pomoc, je-li tato
nutná. Také neslouží jakémukoliv léčení či stanovení diagnózy
ve smyslu klasické medicíny.
Semináře konstelací jsou sebepoznávací a
vývojové semináře, ve kterých po celou dobu trvání nesou
účastníci
za sebe a za to, co dělají, plnou zodpovědnost. S klienty, kteří
tohoto nejsou schopni nebo s nemocnými pacienty lze pracovat pouze
za přítomnosti jejich ošetřujících terapeutů nebo po dohodě s
těmito. Následující kontraindikace jsou uvedeny pouze pro orientaci
účastníků.
•
Konstelace nejsou vhodné při akutních psychických, traumatických
a situačních (t.j. např. úmrtí blízké osoby, akutní rozchod, akutní
nevěra...) krizích.
•
V
případě, že klient je v jakémkoliv léčení, je důležité informovat
lékaře či terapeuta o záměru navštívit seminář a lektora o tomto
léčení a problémech, které k němu vedly.
•
Jakékoliv
psychotické jevy (halucinace, hlasy, záchvaty strachu či paniky,
pocit pronásledování, extrémní kolísání nálady) je nutno nejprve
projednat s fundovaným terapeutem. Pozadí a příčiny i těžkých
poruch lze rodinnou konstelací objasnit - tuto práci musí ovšem
dělat buď ošetřující terapeut sám, nebo musí být s klientem na
konstelaci přítomen.
•
U
klientů, kteří jsou závislí na drogách, lze provádět konstelace
pouze v rámci jejich již začaté léčby a za přítomnosti či na doporučení
terapeuta.
•
Dispozice
a stavy, při kterých je zapotřebí zvláštní opatrnosti: kardiovaskulární
poruchy (angina pectoris, infarkt, hypertonie atd.), těhotenství,
epilepsie a dále celkové oslabení organismu, např. po prodělané
těžké nemoci nebo po operaci.
Chcete-li
se na seminář konstelací připravit důkladněji, přečtěte
si také toto.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Občasné
problémy během a po konstelaci.
Systemické
konstelace je velice účinná metoda osobního růstu. To znamená,
že absolovování konstelací (příp. semináře) vede v
mnohých případech ke
změnám ve vnímání a chápání souvislostí klientova života a s tím
i spojené přehodnocování hodnot a zaběhnutých "vzorců chování".
Během seminářů konstelací, hlavně pokud je tato práce ještě nová
a nezvyklá, se může stát, že naše rozumové chápání a kategorizování
světa ("tak a tak to je, protože to už tak vždy bylo")
je dočasně zmateno, nebo se v naší "realitě" objevují
nové poznatky, které se nám zprvu nepodaří zařadit to toho, co
je nám známé.
Postkonstelační
symptom
Náš psychosomatický systém (tj. tělo a psychika dohromady) na
toto přehodnocování reagují únavou, bolestmi hlavy, podrážděností,
emoční labilitou nebo i útlumem. Náš psychický stav se může přechodně
zhoršit. Během a po semináři se mohou vyskytnout pocity marnosti
("je toho tolik, že nevím, jak vůbec začít...), dezorientovanost
("nevím, kudy kam, ztratil jsem orientaci") a neklidu
("chci to už vyřešit, teď hned, ale nevím jak"). Ojediněle
se stává, že si tělo vynutí čas ke zpracování konstelace např.
týdenním nachlazením nebo indispozicí.
Toto
jsou podle mých zkušeností většinou pozitivní
signály, že konstelace působí - změna podvědomých negativních
obrazů je, podobně jako v homeopathii, často provázena přechodným
"prvotním zhoršením". Jak můj učitel Ramateertha říkal,
"symptom běží ještě jedno čestné kolo na rozloučenou".
Tyto symptomy by neměly být příliš těžké a trvat více než jeden
až dva týdny. V opačném případě se pravděpodobně nejedná o následky
konstelace. Pokud máte pocit, že negativní symptomy, které trvají
déle než jeden až dva týdny po konstelaci jsou s konstelací spojeny,
doporučuji kontaktovat lektora, který
konstelaci vedl.
Pocit
zůstání v roli
V průběhu semináře dochází u některých osob, které stojí v rolích,
k přenosu tělesných příznaků a symptomů těch členů systému, které
představují. Tyto příznaky zmizí skoro vždy po vystoupení z role.
Zřídka se stává, že tyto příznaky ještě několik hodin nebo i dní
u představitele přetrvají. Zde je důležité, aby lektor tento efekt
rozpoznal a byl schopen klienty (představitele) jednak na "zůstávání
v rolích" upozornit, jednak vhodnou technikou tento efekt
omezit na minimum.
Všeobecně
platí, že pokud u klienta nebo účastníka semináře přetrvává pocit
"zůstání v roli", je možné toto sám ošetřit opětovným
poděkováním tomu, koho jsme představovali a uspořádáním malého
"rituálního" vystoupení z role. Pokud toto nepomůže
a pocit přetrvává dny až týdny dál, doporučuji kontaktovat toho,
kdo konstelaci vedl a případně mi napsat mail (mohu doporučit
někoho, kdo provede šamansky orientované "očištění").
Potřeba
další pomoci
V
ojedinělých případech je možné, že klient má po skončení konstelací
potřebu dalších terapeutických či poradenských konzultací. V
těchto případech doporučuji obrátit se na terapeuta či poradce
(coache), který je obeznámen s konstelační technikou a
může klientovi nabídnout pomocnou ruku při zpracovávání konstelace
a v dalším osobním vývoji. Seznam několika takových terapeutů
naleznete zde. V
případě dotazů, nebo daří-li se Vám po konstelaci špatně,
můžete kontaktovat per e-mail také přímo mě: info@janbily.cz
S Vašimi maily nakládám samozřejmě důvěrně a snažím se odpovědět
do týdne.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Feedback
na závěr:
Následující
feedback určitě není typický nebo jediný možný. Je ale tak hezky
a přesně vyjádřený, že ho zde rád i s moji reakcí zde zveřejňuji.
"...A ještě nějaký ten feedback, aneb hezky česky zpětná
vazba:) Milý Jane, po žádné z konstelací, které jsem kdy zažila,
nenastal takový hukot, jako po Tvém semináři:)
Pozitiva
:)
Zjišťuji, že mám kamarády a přátele, o kterých jsem ani nevěděla,
že je mám, pořád někde trajdám a užívám si lidí kolem sebe. Ráno
se mi vstává mnohem lépe než dřív. Začínám upravovat šatník směrem
k veselým a živým barvám, které mi tak krásně sluší:). Přestala
jsem se bát šéfa v práci Podařilo se mi totálně vytočit partnera
(doposud vytáčel pouze on mě) tím, co on běžně dělal mně (i když
jsem ho vytočit nechtěla, ale nějak to vyplynulo ze situace, ale
udělalo mi to ohromnou radost:). Konečně jsem schopna tykat partnerovým
rodičům a starším kolegům v práci (partnerovy rodiče jsem asi
rok vůbec neoslovovala, abych jim nemusela ani tykat ani vykat,
bylo to značně namáhavé). Vidím lépe na pravé oko. A víc mě teď
nenapadá:)
Negativa
:(
Mám v sobě totální zmatek a chaos, nevím, co vlastně chci a nejsem
schopná se rozhodnout. Mám v sobě díru, ve které je nic, vakuum.
Tak pořád čekám, co se tam objeví a pořád nic :("
Moje
odpověď:
Ahoj A., moc děkuji za feedback. Ta pozitiva jsou nádherná. Ta
negativa jsou taky krásná. Jak to??? Asi takhle: Život se nevyvíjí
organizovaně. Děti se rodí ne když je rodiče "naplánují",
ale když ony chtějí přijít na svět. Umíráme, ne když je to vhodné,
ale když přijde náš čas. Když si myslíme, že máme něco pod kontrolou,
tak se obyčejně stane něco, co nám to úplně rozbourá. Protože
jen tak to jde dál. Rodí se to ze zmatků (a i z jistého řádu),
z bolesti (a i z radosti a lásky). Kontakt k tomuto zmatku, k
té černé díře, to je náš kontakt k životu - respektive k té jeho
půlce, které se bojíme a kterou jsme dost úspěšně vytěsnili. Do
ní patří to, co dříve nebylo tak lehké ignorovat, protože dřívější
lidé na to neměli ještě tak dokonalou kamufláž, tak dokonalý "zmizík"
jako my - televizi, magazíny, povrchní smaltalk, tisíce "jakoby-témat",
která od toho odvádějí pozornost.
Jistě. V té černé díře je mnoho bolesti a i zoufalství. Ona je
totiž skutečně černá - to znamená, že pohlcuje všechno světlo,
které tam dopadne. Je to naše smrt, Madame le Fin, která ale patří
k životu zrovna tak, jako zrození, jako radost, jako láska. Dokavaď
ji nepřipustíme, nežijeme úplně. Když jsem se rozešel nedávno
se ženou, kterou jsem moc miloval (a na které se stal můj "vnitřní
malý kluk" trochu závislý), měl jsem ji, tu černou díru,
zase přezřetelně před očima. Myslel jsem si, že teď nemůžu vést
seminář, tak mi bylo "špatně". Můj učitel řekl: "Právě
teď!" A měl, jako obyčejně, pravdu. Když jsem seminář vedl
v kontaktu s tou černou dírou, tj. když jsem ji nechal být tam,
kde je, bylo vše intenzivnější a mělo to i na "klienty"
ještě "pravdivější" působení, než kdybych tu díru "přes
dobu semináře" odsunul na parkoviště. (Což jsem tak jako
tak nemohl.) Takže: Say yes! Řekni "ano" k tomu, co
tě potkává. Ke všemu. Jedině tak můžeš vidět ty ohňostroje. Ty
jsou jedině na pozadí tmy nádherné.
Měj
se moc krásně,
Jan.
|
|
