Doporučení pro návštěvy seminářů konstelací

O podnikových konstelacích

Původně pod názvem "rodinné konstelace" známá metoda se v současné době rychle šíří nejen do mnoha oblastí psychoterapie, léčitelství a sebepoznání, ale i do podnikového poradenství, do mediace (řešení konfliktů mezi stranami při sporech) a jiných konzultačních profesí. Jedná-li se o konflikty a potíže uvnitř jakéhokoliv systému, lze tuto efektní, rychlou a velice účinnou metodu s úspěchem uplatnit. Systémové zákony platí totiž zrovna tak v rodinném systému, jako i v systému hospodářského podniku a organizace nebo ve velikých politických a státních makro-systémech.

Při systemické konstelaci máme možnost, tyto zákony poznat, lokalizovat jejich porušení a takto vzniklé chronické konflikty vyřešit. Toto se děje nejlépe v rámci sebepoznávacího semináře, kde účastníci svou záležitost či problém krátce představí a společně s vedoucím semináře a za pomoci ostatních účastníků konstelaci svého systému provedou.

Co znamená systém?

Systémem rozumíme skupinu jednotlivých částí (zde většinou lidí), které se navzájem ovlivňují. Takový systém je vždy vic, než matematická suma jeho částí - má totiž tendenci, jednat jako samostatný celek. Zdá se, jakoby vytvářel kolem sebe jakési pole, ve kterém vzniká "vědomí celku". Tak například rodinný systém vytváří pocit sounáležitosti k rodině. Tento pocit je podvědomý, nezávislý na tom, jaký osobní, vědomý vztah k naší rodině máme. Sounáležitost je zde dvousměrná - v jednom směru nutí každého člena, aby jednal ve prospěch celku - rodiny - a přebíral různé role a úlohy, které jsou pro funkci celku nezbytné. Za to - na druhé straně - poskytuje každému členu právo na členství a podporu, vycházející právě z této příslušnosti.

Je-li jeden člen systému zanedbán, ze systému vyloučen, zapomenut či zalháván, vstoupí toto "členství v systému" (Hellinger to nazývá "Svědomí systému") do akce a stará se o to, aby se takto vyloučení a traumatizovaní příslušníci systému do něho v nějaké formě navrátili. Jinak řečeno: systém jako celek tohoto vyloučeného člena nezapomene, nýbrž “nutí“ jiné, většinou mladší členy, jeho úlohu, památku a dokonce i jeho (nebo její) pocity převzat.

Toto přebírání úloh, rolí a cítění působí většinou potíže. Děti, které role vyloučených, zapomenutých a nebo jinak osudem postižených členů přijímají, tímto trpí celý život. V systemických konstelacích lze s těmito převzatými rolemi pracovat. Navíc je možné, vyloučené a zanedbané členy systému znovu do jejich původních pozic navrátit a tím celý systém posílit a zharmonizovat.

Jak se konstelace dělají?

Na začátku konstelace vybere klient z účastníků semináře zástupce pro důležité členy svého systému. V případě rodinné konstelace to jsou jeho rodiče, jeho sourozenci, babička a dědeček a mnohdy i vzdálenější příbuzní. Při tom je důležité, zdali a kteří rodiní příslušníci v systému chybí. To můžou být například krátce po narození zemřelé děti, nežádoucí členové systému, zločinci nebo členové s obvzláště tragickým osudem.

Dále si klient zvolí zástupce, který představuje jeho samého. Vybrané zástupce postaví do vzájemné pozice tak, jak to odpovídá jeho vnitřnímu obrazu dotyčného systému. Toto musí dělat soustředěně a bez předem promyšleného plánu.

Od okamžiku, kdy zástupci přijdou do určené pozice, začínají se u nich projevovat charakteristické pocitové reakce. Tyto reakce jsou překvapivě shodné s životními pocity těch, které představují. Při tom je jedno, jsou li tito rodiní příslusníci ještě na živu či již desetiletí mrtví. Tento jev je mnohokrát verifikovaný a doposud vědecky nevysvětlitelný. Pozorováním těchto reakcí a dotazováním se zástupců dostáváme řadu informací o systému a o procesech, které v systému pod povrchem probíhají. Zároveň se ukazuje, zdali a kdo v systému chybí a kdo v systému převzal jakou roli.

Přeskupováním systému, hledáním “správného“ místa pro jednotlivé členy a doplněním systému o další vyloučené anebo zapomenuté členy začíná proces, jehož hojivý účinek pociťuje nejen klient, nýbrž později celý jeho systém.

Pro ostatní účastníky semináře je jejich “práce“ v rolích zástupců, ale i sama účast na semináři neobyčejně intenzívní a přináší skoro vždy hluboké prožitky a překvapivé náhledy do jejich vlastního života.

Co lze konstelacemi dosáhnout?

V seminářích konstelací můžeme pozorovat několikanásobný účinek. Na racionálně-informační úrovni pochopíme, co se v našem systému stalo nebo stále ještě děje, jak se komu daří a kdo v systému chybí. Tato úroveň je mnohdy důležitá pro organizace, podniky a pracovní kolektivy, kteří si konstelacemi mohou překvapivě rychle vyřešit vnitřní spory, problémy týkající se kompetence, kvalifikace a hierarchie.

Další úroveň působení konstelací je emocionálně-prožitková. Tím, že uvidíme a akceptujeme skutečnost “tak, jak je“, obdržíme sílu, jít dál, pokračovat v započaté cestě bez iluzí a bez růžových, ale zamlžujících brýlí. V tomto směru se hodí konstelace pro všechny, kteří mají touhu, se dál vyvíjet.
V dalším průběhu konstelace máme možnost, zažít pozitívní alternativu k našemu vnitřnímu obrazu reality. Tím, že pozorujeme změny v systému během jeho přeskupování a tím, že akceptujeme poslední “obraz“ konstelace – stav, ve kterém má konstelace největší jasnost a účinek, dáme průchod tomu, co je nové, nečekané a možné. V tomto ohledu je prospěšné, nechat na sebe působit poslední stav konstelace, aniž bychom ho oslabovali intelektualními otázkami.

V konstelacích se stále setkáváme ještě s jinou, racionálně těžko vysvětlitelnou úrovní působení. Nejlépe se dá tento účinek přirovnat k tomu, co šamani a rituální léčitelé nazývají působením v paralelním světě. Často se stává, že účastníci konstelací hlásí, že jejich provedená konstelace měla pozitívní účinek i na ty příslušníky systému, kteří nebyli vůbec přítomni a ani o konstelaci nevěděli. Toto působení konstelací není (doposud) akademickou vědou uznáváno a často je příčinou neporozumění a skeptického pohledu na tuto metodu.

Kontraindikace - kdy nutno být s konstelacemi opatrný?

Důležité na začátek: Konstelace tak, jak je autor provozuje, NEJSOU ani terapie, ani neslouží jakémukoliv léčení či diagnoze ve smyslu klasické medicíny. Semináře konstelací jsou sebepoznávací semináře, ve kterých nesou po celou dobu trvání účastníci za sebe a za to, co dělají, plnou zodpovědnost. S klienty, kteří tohoto nejsou schopni nebo s nemocnými pacienty lze pracovat pouze za přítomnosti jejich ošetřujících terapeutů nebo po dohodě s těmito. Následující kontraindikace jsou uvedeny pouze pro orientaci účastníků.

Konstelace nejsou vhodné při akutních psychických, traumatických a situačních (t.j. např. úmrtí blízké osoby, akutní rozchod, akutní nevěra...) krizích.

V případě, že klient je v jakémkoliv léčení, je důležité, informovat lékaře či terapeuta o záměru navštívení seminář a lektora o tomto léčení a problémech, které k němu vedly.

Jakékoliv psychotické jevy (halucinace, hlasy, záchvaty strachu či paniky, pocit pronásledování, extrémní kolísání nálady) je nutno nejprve projednat s fundovaným terapeutem. Pozadí a příčiny i těžkých poruch lze rodinnou konstelací objasnit - tuto práci musí ovšem dělat buď ošetřující terapeut sám, nebo musí být s klientem na konstelaci přítomen.

U klientů, kteří jsou závislí na drogách, lze provádět konstelace pouze v rámci jejich již začaté léčby a za přítomnosti či na doporučení terapeuta.

Dispozice a stavy, při kterých je zapotřebí vzláštní opatrnosti: kardiovaskulární poruchy (angina pectoris, infarkt, hypertonie atd.), těhotenství, epilepsie, glaukom a celkové oslabení organismu, např. po prodělané těžké nemoci nebo po operaci.

Konstelace mohou vést v průběhu semináře k bolestem hlavy, k veliké únavě a po semináři se psychický stav účastníků může přechodně zhoršit. Toto jsou podle mého pozorování a mých zkušeností většinou signály, že konstelace působí - změna podvědomých negatívních obrazů je, podobně jako v homeopathii, často provázena přechodným "prvotním zhoršením".

V průběhu semináře dochází u některých osob, které stojí v rolích, k přenosu tělesných příznaků a symptomů těch členů systému, které představují. Tyto příznaky zmizí skoro vždy po vystoupení z role. Zřídka se stává, že tyto příznaky ještě několik hodin nebo i dní u představitele přetrvají. Zde je důležité, aby lektor tento efekt rozpoznal a byl schopen, klienty (představitele) jednak na "zůstávání v rolích" upozornit, jednak vhodnou technikou tento efekt omezit na minimum.