Konstelační cyklus:
Večerní kruh mužů

Datum: Leden - červenec 2012
Místo konání: Dům Maitrea, Praha 1, Týnská ulička 6
Cena: 400,- Kč
Začátek: 18:00, konec: 21:00

Podle některých pramenů má v roce 2012 transformační energie dostoupit vrcholu. V tom případě nechceme my muži stát stranou :)
Po úspěchu řady večerních kruhů "vědomých" mužů v roce 2011 (částečně přišlo až 40 mužů!) bych chtěl pokračovat dalším kolem "setkávání".

Večery 2012 budou vypadat opět trochu jinak - hlavní důraz zde bude na praktickém konstelačním řešení otázek, problémů a situací, ve kterých si "nevíme rady". Ono "nevědět si rady" nebo "nebýt si jistý" je pro nás muže často tak bolestivé, že jsme si vytvořili jakýsi "ochranný" filtr, který nám to, s čím si nevíme rady, prostě vymaže ze zřetele. To ale samozřejmě problém nevyřeší, pouze odsune do nevědomí. Pak se stává, že nicnetušícímu muži odejde partnerka, krachne firma nebo ho zavalí náhlá deprese.

I v tomto roce chci zachovávat jistou tématickou posloupnost večerů. Rozhodl jsem se pro "přechodové rituály" - tedy pro oněch pár důležitých etap v životě muže. Samozřejmě, že na každém večeru bude hodně prostoru pro vše neočekávané, spontánní a pro to, co je pro nás muže důležité - jak být ve své prezenci a jak si uvědomit to, co děláme.

Na shledání se těší
Jan

Termíny a témata večerů:

10. ledna 2012: Narození. Děti a rodiče. První kroky. Máma. Na našem "tělesném" začátku stála žena - matka. Což pro mnoho z nás nebylo tak jednoduché... Matka může být všeobjímající, ale i nepřítomná, dominantní nebo nevěřící si či nejistá. Jaký to má dopad na jejího syna? Ale ještě před "zrozením" bylo početí - kde nás otec a matka stvořili v lásce. Nebo snad ne? Jak vypadá náš vnitřní obraz rodičů? Dovedeme být vůči nim malí? To vše jsou důležité otázky pro ono "dítě" v nás, které se, pokud je neuspokojené nebo traumatizované, často objeví v nejméně vhodném okamžiku.

8. února 2012: Přechod od matky k otcům - mužům. Robert Bly píše, že stávající muž (chlapec) musí onen nutně potřebný klíč k divému muži (v sobě) ukrást zpod polštáře své matky - královny. Jinak se nedostane na "mužskou" půlku světa a zůstane věčně v objetí žen a tím i závislý na ženském principu. Často takoví muži vnitně nenávidí nebo pohrdají právě tím, na čem jsou závislí - ženami. Ukazuje se, že právě násilí, chamtivost či bezuzdná rozpínavost není výsledek "mužské" energie, ale chybějícího přechodu k mužům - tedy často právě důsledek vyčerpání nedostatečně vyvinutého mužského principu.

27. února 2012: Puberta - cesta bojovníka. Setkání s bolestí, se smrtí a s vlastními hranicemi je pro mladého muže nesmírně důležité. Ne náhodou hledá každá nová generace v tomto období něco, co je "opravdu nebezpečné" - ať už jsou to extrémní sporty, experimenty s drogami a alkoholem nebo "jen" kouření cigaret. Problém leží v tom, že se v dnešním světě se smrtí takřka už nesetkáváme. Výsledkem jsou neslaní-nemastní a "pseudo-harmoničtí" muži, kteří jsou neprůbojní, neúspěšní a bez ideálů a vnitřní "pravdivosti". Nejdůležitější otázka tohoto přechodu je: Za co bys položil život? A ta druhá: Jsi otevřený a dokážeš ukázat svá zranění aniž bys propadl sebelítosti?

23. května 2012: Svatba jako "Hieros gamos". K tomu, aby se muž opravdu setkal se ženou, musí pochopit, poznat a uctít svůj vnitřní ženský princip. To se mu podaří ovšem jen tehdy, pochopí-li a uzná nejprve svůj mužský princip (viz jeho stání se bojovníkem). Vztahy, žité do hloubky a bez lží a "zatloukání" nás mohou, byť ne bezbolestně, přivést k tomu, pochopit neslučitelnost obou principů. Ale - ač neslučitelné, oba principi se doplňují. Jeden nemůže existovat bez podpory druhého. To je smysl celého života a jeho reprodukce - ženský a mužský princip se spojují v okamžiku extáze, v momentu "posvátného sňatku" (hieros gamos). Jedině tak vzniká další život. Toto sezení mužů bude tedy především o vztazích...

19. června 2012: Poslání. David Deida říká, že nemít poslání, neznat svůj "deepest purpose" (nejhlubší smysl života) je pro muže nesmírně bolestivé. Mnohdy ovšem tuto bolest nevnímáme, neboť žijeme otupěni médii, reklamou, či hlasy z okolí, které nás nabádají, jít za tím, co vynáší a "nehonit se za ideály". Někdy se stane, že si z čista jasna uvědomíme, že nám jakékoliv poslání chybí. Mnohdy nás tento pocit může na čas úplně ochromit. Jindy zase to, o čem jsme byli přesvědčeni, že je naše poslání, náhle postrádá veškerý smysl. Může se poslání měnit? A jak poznat to "pravé" poslání? Jak je to s penězi, bohatstvím, hojností a posláním? Vyplatí se mít poslání?

10. července 2012: Oběť. Na vrcholu léta umírá v pohanských rituálních společnostech "letní král". Jeho smrt patří k těm nejméně jasným a logikou uchopitelným rituálům. Pravý muž ovšem chápe, že k životu v jeho plnosti patří i stín - tedy to, co nechceme vidět, naše temná, agresivní, pomstychtivá a zákeřná stránka. Venku je ale léto - slunce stojí vysoko a vše přetéká plody a životem. Kdo by zde myslel na stíny?
Jedním z největších problémů naší společnosti je žití na dluh. Nejen že si vypůjčujeme, že naše státy jsou předlužené, že i naše peníze se zakládají na dluhu. Dokonce i naše celá moderní civilizace je vybudovaná na tom, že spalujeme fosilní paliva, která se hromadila v zemi stovky milionů let - a tím žijeme nyní "na dluh budoucnosti". Dluh, vina a oběť k sobě stojí v podivném, na první pohled nepochopitelném trojúhelníku. Ale jedině, když pochopíme smysl oběti, dostaneme se ze zajetí viny a nemusíme se pak už zadlužovat. Dnes večer se (mimo jiné) podíváme na tyto skryté souvislosti.