|
|
Vítejte
na stránkách ohlasů.
Zde je možné napsat pár řádek o tom, co se
dělo po semináři, jak na Vás seminář působil, co se Vám líbilo
a co se Vám nelíbilo nebo jaké byly reakce Vašeho okolí. Prosím
pošlete Váš komentář pomocí formuláře na konci této stránky.
Důležité: Prosím o pochopení, že
mohu reagovat jen na málo ohlasů. Přesto srdečně děkuji z aVaše
maily, i když zůstanou bez mé odpovědi.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Napsali
jste po semináři:
Hanka:
Mily Jane, pozadal jste nas o zpetnou vazbu, zkusim tedy me pocity
nejak popsat. Bez Vasi vyzvy bych tento mail s nejvetsi pravdepodobnosti
nepsala.
Ucastnila jsem se peneznich konstelaci zacatkem unora. Byl to
treti vikendovy seminar, ktery jsem u Vas absolvovala. Z prvniho
jsem byla nadsena, z druheho trosku rozcarovana a tretiho rozcarovana
jeste vic. Pravdepodobne do Vas vkladam vetsi ocekavani, nez mi
muzete splnit. Z nejakeho duvodu mam pocit, ze se Vam nechce do
reseni mych objednavek. Je dost mozne, ze se seminare ucastni
lide, kteri maji tezsi situaci a tudiz maji prednost. Ok. Muze
byt. Ale me osobne stoji seminar pomerne dost penez, pomerne dost
energie na zorganizovani hlidani pro dceru a jelikoz se seminare
ucastni dost lidi, tak i dost energie na to, abych promluvila
pred tolika lidmi. A pak jsem nervozni a chovam se jinak, nez
normalne. Necitim, ze by energie vynalozena byla adekvatni enrgii
prijate.
Od pulky zari jsem zacala byt mrzuta a odnasi to ten, kdo je mi
nejbliz, muj manzel. Opravdu me to mrzi, protoze vim, ze je mi
v tomto svete jednou ze dvou velkych opor. Jine nejsou. Doufala
jsem, ze se tento stav konstelacemi nejakym zpusobem vyresi nebo
aspon pohne, ale bohuzel tomu nic nenasvedcuje. Svoji konstelaci
jsem nemela, takze pokracovani pribehu neni. V kratkem cviceni
na zaver, pro lidi, ktery nemeli konstelaci jsi mi doporucil,
ze mam neco delat se svym vztahem k muzum, od lidi jsem dostala
informaci, ze "muze pouzit a zahodit", (mimochodem,
tato informace, me pomerne dost zdrtila), tak s tim strachem z
chlapu zkousim neco delat. Napriklad na Vase doporuceni s Barou,
treba se zenou bude cesta pruchodnejsi.
Tim
by to nepekne skoncilo a zacina to hezke. Vnimam Vasi nesmirnou
citlivost ke kazde konstelaci, jak presne vite nebo dost dobre
tusite, co ma byt v systemu zahrnuto a co je skryto a ma nebo
nema byt odhaleno. Vas pokorny citlivy pristup me neprestava prekvapovat.
Tusim, ze lidi, kteri by Vam ze srdce podekovali je nesmirne mnozstvi.
Vcetne me. Preji Vam hodne sil a energie do stovek a tisicu dalsich
konstelaci.
Hanka
Odpověď:
Milá Hanko, děkuji moc za upřímnou zpětnou vazbu, na kterou se
pokusím odpovědět.
Konstelace lze dělat, asi tak jako všechno v tomto oboru, jako
pomáhání. Léčitelé, mnoho jiných lektorů, většina psychologů a
lékařů se věnují této činnosti, které si nesmírně vážím a kterou
bych v žádném případě nechtěl snižovat a kterou ostatně v jisté
míře praktikuji i já.
Pomáhání
(to znamená věnování se klientovi) však znamená také jistou nerovnováhu:
Klient potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje péči a je za ní většinou
vděčný, přijímá ji a chce rady, které dostal, přeměnit v praxi.
To vše ho v jistém, velice subtilním způsobu dělá na "terapeutovi"
závislým. Z jednoho úhlu pohledu (možná že pouze z tohoto jednoho)
se stává "menším" a dělá terapeuta "větším".
Ještě jednou: to neznamená, že by tento přístup byl nesprávný.
Jen to není přístup, který vede k tomu, o co se ve většině mých
seminářů snažím.
Pokud totiž přistupuji k systému klienta jako ten, kdo "pomáhá",
kdo je "větší", kdo "uspokojuje očekávání klienta",
systém na mě reaguje docela jinak, než když se k němu dostávám
jako "náhodný poutník". To vše jsou samozřejmě
pouze obrazná vyjádření, která se pokoušejí popsat něco, co leží
mimo racionální popis. Ale doufám, že to ten rozdíl v přístupu
trochu objasní.
S
přístupem "náhodného poutníka" souvisí také to, že na
ne každého dojde v konstelaci, protože vlastní konstelace, i když
určitě důležitá, není to nejdůležitější. To, co já osobně považuji
za nejdůležitější, je ona energie setkání se s něčím, co je větší.
Tato energie nás transformuje docela jinak, než jak bychom si
to přáli. Není ani divu - naše přání jsou výrazem naší touhy,
kontrolovat realitu kolem nás. "Takhle by to mělo být"
je sice legitimní, nicméně manipulativní výraz. Pokud se ale setkáme
s něčím, co nelze manipulovat (případně co při manipulaci mizí
a stává se "radami" či "pomocí", je rozčarování
vždy přítomné. Tak reaguje naše ego, které patří nerozlučně k
nám. Mimochodem vůbec nejsem ten, kdo by chtěl s egem "zatočit",
se ho zbavovat, ovrhnout ho nebo překonat. Ego k nám patří tak
jako trávení, nebo fakt, že nám neustále rostou vlasy do délky.
Jen je dobré zažít setkání s egem jaksi zvenčí, poznání, jaké
reakce pocházejí od ega a co od ega není.
Když
se vydáme na tuto cestu, můžeme jen přijímat nebo odmítat (i odmítání
je úplně legitimní, tak jako ego), ale ne řídit. To znamená,
zase pouze v jistém významu, že nemůžeme ani pomáhat. Neschopnost
řízení, nemožnost kontroly nás děsí, je to nepohodlné, dává nám
pocit, že ostatní (lektoři, partneři, spoluzaměstnanci atd.) nás
nevidí dostatečně, se nám nevěnují dostatečně, na nás nereagují
adekvátně. Tyto všechny pocity podle mé vlastní, osobní zkušenosti
k té cestě patří. A jestli se ta cesta vůbec vyplatí? Na to musím
odpovědět, že tato otázka je nesmyslná, protože něco nás na tu
cestu poslalo, a protože to je větší, tak prostě nevím.
Moc zdravím, Jan.
Romana:
Ráda ti pošlu zpětnou vazbu.
Už v neděli po své k. jsem si říkala, že vztah rodičů byl v konstelaci
přinejmenším podivný. Vypadal úplně harmonicky a moje reakce byla
- tak to není. Tady se někdo musel zbláznit. Pak následovalo bloumání
po městě, vztek a tak, pak spánek a ráno jasné - do toho se nepleť.
Jejich spory jsou jejich, ty jsi dítě obou a nemáš do toho co
strkat nos i kdyby tě o to žádali... Moc se mi ulevilo a během
pár dalších dní se ten jejich pěkný vztah stal přáním, které jsem
schopná jim posílat. Říkám si, že je úplně jedno, kdy se k tomu
dostanou, ale pokud ano, a budou vypadat vedle sebe jako v té
k., budu moc ráda. Ten večerní "zhrzený" pocit po k.
je úplně pryč.
V první chvíli mě napadlo i to, že odmítnu všechno, jenže to,
co se dělo mezi babičkou a maminkou bylo úplně přesné. Včetně
babiččiny gestikulace. K tomu nemám co dodat. Babička už je delší
dobu mrtvá, ale úplně jsem cítila, jak ke změně jejich vztahu
OPRAVDU došlo.
S rodiči jsem se mezi tím neviděla, jen jsme spolu telefonicky
mluvili, tak přesně nevím. A já se asi cítím zas trochu svobodnější...
Někdy si připadám jak běžec, který nemá moc čas sledovat krajinu...
Ale občas si dovolím užívat si svobodu, kterou už jsem si trochu
dovolila dávat sam sobě. :-)) A to je určitě zas o krůček lepší.
Jana: Ahoj, konstelace je určitě zajímavý nástroj. Absolvovala
jsem je několikrát a výsledky, myslím, byly různé.
Ale zpět k těm peněžním. Stavěla jsem konstelaci, řešili jsem
strach z chudoby v momentě, kdy se budu věnovat vlastnímu projektu,
nebo-li, když dělám co mne baví, jsem chudá. Strach odejít z firmy
stále trvá, stále si tam projektuji nedostatek. V každém případě
to už není tak silné. Konstelace jsem skombinovala i s jinými
technikami, např. s prací v hladině alfa, tak se pomalu posunuju
vpřed. Rozhodla jsem se, kdy nejpozději z firmy odejdu, a jak
to všechno bude probíhat jsem přestala řešit, tak uvidím. Na druhou
stranu si stále silněji uvědomuji, jak mně firma hmotně zajišťuje
a na druhou stranu, co všechno mně "bere".
Konstelace rozhodně přinesla pozitivum a to nalezení cesty k mému
otci. Když jsem popisovala vztah rodičů k penězům, řekl jsi jednu
věc, "že jsem po něm", a to mi hodně pomohlo v určitém
narovnání nebo znovunalezení vztahu (otec je 23 let po smrti).
Takže děkuji, někdy opět nashledanou a hodně štěstí na cestě!
Jiří:
Ahoj Jane,
Konstelace pěněžních přesvědčení byly skvělé! Nenacházím žádných
záporů, líbilo se mi Tvé vedení konstelací, cenné byly i Tvé komentáře!
Nadchl mě rituál spojování protikladů v rodinných systémech! Celý
ten proces mě vedl hodně do nitra a uvědomoval jsem si různé souvislosti.
Moc rád zase někdy přijdu!
Měj se fajn! Ať se daří!
Petr:
Drahý Jane (ještě nedávno bych napsal „Jene“, viz mužský
seminář loni na jaře), možná, že je lepší nedívat se zpět na práci,
ale zůstává ve mně obraz mé konstelace. Bůh prosperity a bohatství
je pro mne velký silný chlap a má firma (potažmo mé firmy) jsou
krásné ženy. (že by polarita peněz?)
Uvědomuji si po tomto obrazu spoustu věcí. Jak jsem vybudoval
to své malinké impérium? Byl jsem otevřený přijímat a neměl jsem
pochybnosti o tom že si to zasloužím. Pokud to chápu dobře, lehký
ženský přístup („nic to nechce, jen hrát to lehce“), tolik bylo
vidět i v ostatních konstelacích co jsem za celý život zažil.
Proč v tom nepokračovat i dál?
A teď je potřeba najít ten mužský přístup k firmě (firmám), jednoznačný,
jasný, „svislý“ (jako když sedíš s holí), přístup, kde je jedno,
že zaměstnanci mají „nevyřešené fotry a Ojdipovské komplexy! (stejně
jako i já). Hodně dobře mi udělal ten pořádek co jsem si v sobě
„pozametal“ když jsem se probudil v noci a nemohl jsem spát (to
co jsem říkal na závěr našeho sezení).
Možná by bylo fajn kdybych si udělal poznámky k meditaci (to nešlo
protože jsem to prožíval). Nechceš náhodou vydat soundtrack ke
konstelacím? Ten pořádek uvnitř docela souvisí s několika slovy
které jsi pronesl když jsi pouštěl Lama Gyurme. Jde o to být sám
sebou, příjmout sám sebe takový jaký jsem, přijmout i ostatní
v tom stejném kontextu (a teď rychle nevím co tam bylo dál). Nehodnotit
a přijímat to co je. Možná mě ještě něco napadne a pošlu to.
Pokud to ale vezmu z toho co jsem pochopil, nemohu říct nic jiného
než jen velké DĚKUJI. S úctou
Petr
Marie:
Ahoj, Jane, děkuji za Tvůj pozdrav, je to milé. Můj dojem ze společně
prožitého víkendu, a především z Tvého přístupu k nám jako účastníkům,
je velice dobrý. I když jsem vlastně peněžní konstelaci nepostavila
( i když už bylo 2x namále ), a tak vlastně stále nevím, v čem
je problém, velmi mi pomohlo, žes mi postavil alespoň tu malou
"soukromou", protože jsem si mohla na vlastním pocitu
uvědomit, jak destruktivní byl přístup mých rodičů ke mně a proč
jsem tedy až do nedávné doby pouze "přežívala" ( čili
co všechno člověk raději vytěsní, aby vůbec přežil ). Dík za tu
možnost uvědomění, je možné s tím něco dělat, srazit tu obrannou
krustu - přežívací masku - a konečně být sama sebou. Dnes už na
to mám sílu i vůli. Ráda bych ale konečně zjistila ten peněžní
problém, protože se chystám podnikat a bez toho rozkrytí by to
nemuselo jít tak dobře. Buď tedy tak hodný a pokud budeš v nejbližší
době opět pořádat peněžní konstelace, dej mi vědět, abych se mohla
opět přihlásit. Mám za to, že tentokrát už to vyjde. Zdraví Marie
Lucie:
Vážený Jane, už to, že jsi se ozval kvůli zpětné vazbě, považuji
za chvályhodné, a v mých očích tento fakt ještě víc zvyšuje hodnotu
absolvovaného semináře! V pondělí a úterý bezprostředně po semináři
se mi stala nemilá věc: nejmladší z mých dětí – téměř roční Prokop
– se nazlobil na svět tak, že upadl několikrát do bezvědomí. Hodně
to se mnou zamávalo, protože jsem to u předchozích vlastních dětí
nezažila a ani mí známí tuto zkušenost se svými dětmi neměli.
Lékařka mě ubezpečila, že se jedná o afektivní poruchu, což mě
příliš neuklidnilo. Nějak jsem se začala bát, že pud sebezáchovy
by u něj nemusel být silnější. A hodně jsem v té době přemýšlela,
co mi tím chce sdělit, jestli už takhle malé dítě nese „rodovou“
zátěž a může ji tímto způsobem projevovat – z pohledu konstelací
je ta zátěž značná: babička se několikrát pokusila o sebevraždu
a matka bojuje se závislostí na alkoholu... Ráda bych, abychom
s mými dětmi mohly kráčet životem bez tohoto nákladu, zároveň
se to snažím přijmout s tím, že co nás nezabije, to nás posílí.
V současné chvíli se tak nějak už zase nechávám semílat všednodenním
životem a kolotočem starostí. Trochu doufám, že čas bude pracovat
v můj prospěch, a skutečně se dostaví dozvuky semináře s několikaměsíčním
zpožděním, jak jsi sliboval, tak nějak samy! A Pokopovy excesy
jsem začala přičítat tomu, že pro něj tři dny odloučení od matky
byly příliš a nedokázal to zpracovat jinak. Od té doby se totiž
takhle svým emocím už nepodvolil.
Díky absolvovanému semináři jsem se s lepším porozuměním ponořila
do knih od Hellingera – jako bych jim najednou mnohem lépe rozuměla.
Já rozhodně nelituji vynaloženého času. Neumím teď odhadnout,
kdy se opět potkáme, ale jsem přesvědčená, že ano. Původně jsem
se na seminář přihlásila ze zvědavosti. A ta je teď mnohem větší
– nějak si myslím, že musí být ještě víc postupů a metod, které
zatím zůstaly neodhalené, a ty mě prostě a jednoduše zajímají.
Přeji pěkné dny! Lucie
Jaroslav:
Dobrý den Jane
Po konstelacích peněžních přesvědčení jsem pocítil výraznou změnu
v prožívání vztahu s otcem, s nímž se denně stýkám v zaměstnání,
kdy jsem měl možnost být "malý" (společná práce na zahradě).
Také připomínka mého mrtvého bratra v podobě fotky a drobností,
tvořících tak malý oltářík přinášela pocit vyvážení. Děkuji a
hezký den, Jaroslav
Jitka:
Milý Jane, konstelace finančních přesvědčení byly pro mě velkým
překvapením. Nikdy předtím mě nenapadlo, že právě tyto knstelace
mohou mít tak široký záběr. Byla jsem předtím tak trochu v zajetí
svých předsudků, že finanční konstelace budou přeci především
o financích. Obrovský rozsah témat mě však úplně ohromil a nadchl.
Uvažuji o návštěvě stejného tématu ještě nyní v březnu, vím že
ale je dobrá určitá pauza pro vstřebání a zažití. Pokud můžu,
prosím Tě o radu, je moc brzy? Chtěla bych jít, ale nevím, zda
nejsem tak trochu zbrkloun co by všechno chtěl vyřešit za "14dní".
Přesto mě to velmi velmi přitahuje.
Já osobně mám ze své konstelace tyto pocity: nic zásadního se
teď zdánlivě neděje, ale mám pocit že jsem otevřela doposud zavřené
dveře někam, kde mě čeká spousta dalších otázek, které chci řešit.
Já sama jsem měla konstelaci na téma "nemám právo si vzít
nic" - jsem ta těhotná maminka co se při konstelacích 2x
pozvracela, podstatné je, že poté se mi to opět již znovu nestalo
(předtím také ne) - tedy určitě přímo na kursu mě to velkým způsobem
zasáhlo. Své konstelaci do teď zcela nerozumím, ale mám zvláštní
pocit, že se něco určitě stalo a nastalo osvobození od něčeho
co mě roky svazovalo. Je to ale zřejmě pouze jedno z prvních pout,
co v naší rodině konečně povolily.
To co jsem nyní začala řešit je opravdu finanční otázka mé rodiny.
Otec i matka (v 15 letech se rozvedli a žijí každý s novým manželem)
s penězi vychází "tak tak" a většinou mají ode mě něco
půjčeno (např. když nemají na tramvajenku, lednici, opravu zubů,
apod). Otec byl od mých 16let v invalidním důchodu a jeho žena
je také, matka od mých 17 let nepracuje a živí ji jen její průměrně
vydělávající muž. Nikdy jsme neměli auto, peníze na dovolenou,
nechodila jsem do jediného kursu, stále byly doma spíš dluhy.
Např. z celé rodiny mám jediná já řidičák, nikdo jiný na něj neměl
nikdy peníze. Já sama tak nežiji, co potřebuji si mohu dovolit,
hodně cestuji a i můj současný životní partner má nějaké peníze
našetřené, přesto myslím, že přišel čas začít to řešit. To jsou
ty otevřené dveře, které mě teď vrtají hlavou. Proč bych měla
stále své rodiče dotovat právě já?
Jane, děkuji za úžasný víkend, a pokud můžu prosit o radu, je
již u mě čas pro ještě jeden kurs na finance?
Děkuji za odpověď. Jitka
Šarka:
Ahoj Jane, zdravim po konstelacich 30.11-2.12 a chci se sverit
se svymi dojmy. Me i meho partnera dost zasahly, tedy hodne vyrazne
i na fyzicke urovni (tu psychickou jeste zkoumame:)). I proto
jsme nebyli schopni prijit i posledni den. Bylo nam obema stridave
v noci spatne. Byl to nejen proto pro nas pro oba velmi narocny
vikend, plny emoci, vymeny nazoru, mych hysterickych zachvatu,
ktere vygradovaly v nedeli do rady neprijemnosti a "urazu"-
vyhorele PC, problemy s reklamaci, rozbite nove boty, pokuta od
policie, neprijemny atak psychicky nemocne sousedky. Byl to proste
pytel plny smuly, ktery odhalil spoustu veci, ktere jsme o sobe
jeste nevedeli. Zatim to rozdychavam, ale ve vysledku vnimam spis,
ze jsme obstali, tedy on, za nej mluvit nemuzu:-)). Tak uvidime,
dam vedet. Diky za vse.
Jana
Rakovicka: Zdravím všetkých účastníkov konštelácií 12. - 14.
10. 2007 v Bratislave. Tieto konštelácie sa mi veľmi páčili a
som zvedavá, či postrehnem, že sa niečo deje.:-)) Vdaka Jan.
Olga:
Milý Jane. Využila jsem cesty, mého muže na Váš seminář a moprosila
o Váš podpis do vaší knihy "úžasná síla celku". Moc
mne mrzelo,že se nemohu Vašeho semináře zúčastnit. Často si čtu
o Vaší práci a doufám,že se mi také nědy splní mé přání a některý
z Vašich seminářů, prožiji osobně. Dnes, alespoň touto cestou,
Vám chci poděkovat za Vaše milá slova, vepsaná Vaši rukou a popřát
Vám mnoho úspěchů v další práci s lidmi a pro lidi,kteří Vás obdivují
a kteří Vás potřebují (díky mému muži, patřím mezi ně). Kniha
je úžasná,zajímavá a ráda se k ní budu vracet. Děkuji. S pozdravem.
O.
Květa:
Konstelační semináře s Daanem v. Kampenhoutem byl pro mě velmi
léčivý a inspiroval mě ve vytváření vlastních léčivých rituálů.
Daan je osobnost a jsem moc vděčná, že jsem ho mohla osobně potkat
a cítit jeho práci. Díky za organizaci. Květa
Sumito:
Srdečně zdravím a chci ještě touto formou hluboce poděkovat celému
organizačnímu týmu, který se zasloužil o pořádání šamansko - konstelačního
semináře s Daanem v. Kampenhoutem. Tu hloubku, krásu a sílu, kterou
jsem sdílel a ještě stále cítím nedokážu vyjádřit slovy. S úctou
Sumito
Peter:
Peter zo Slovenska pozdravuje vsetkych zo Zakládních konstelací
13-15.4. v Prahe. Bolo to velmi zaujimave a pre mna aj dost unavujuce
a emocianalne intenzivne. A pacilo sa mi to. A este tyzden po
kurze som mal taky pocit uvolnenosti a pohody, ze je vsetko ok.
A citil som sa dost vyrovnany so vsetkym. postupom casu to trosku
opadlo, ale stale mam momenty a chvilky ked sa tak stale citim.
A ked mam stres tak zavriem na chvilu oci a meditujem. a pomaha
to! Takze dakujem za to vsetko este raz, specialne Janovi, ale
aj vsetkym ostatnym z kurzu. Vazne uvazujem o tom, skusitsi to
este..Ozaj, Rad by som pocul o tom, ako en kurz pomohol ostatnym!
Ak sa vam chce, tak mi mozete napisat na emal peter.cicman@gmail.com
Drzim vam vsetkym palce, nech sa dari! Peter
Helena:
Zdravím účastníkyZakládních konstelací ze 13.4. v Praze Indigo.
Těším se na foto a prožitky , jež znovuvyvolá. A milý Jane, jsem
ráda že jsem se s konstelacemi potkala v tak povolaných rukou.
První krok a první pootevření dveří je vždycky nejtěžší, zraje
to dlouho... Díky Tvému smyslu pro humor a odlehčení, tam kde
to jde a vážnosti tam, kde se patří, nám ten první krok úžasně
usnadníš a zlidštuješ! Jasně, pak následuje obrovský zmatek, odlehčení,
smutek z odhazování starého, lítost, no prostě takový ten kvas,
na který jednou s láskou a pochopením vzpomenu. Ale funguje to!!
Každou minutu můžu volit, jestli budu jednat jako ta nedospělá
třináctiletá holka nebo jinak. Takže jestli ta princezna ve mě
dostala trochu na kokos, jedině dobře. Já to přežiju a těším se
na další objevování bez konce
Dáša:
Janovi a všem, kdo chodí na jeho konstelace hezké svátky jara
v kruhu rodinném a blízkých přátel zasílá Dáša z Třebíč
Tonda: reakce na seminar 27.-28.3.2007 - na jednom miste v uvedenem
terminu se udalo neskutecne mnozstvi prozitku. Pro me, hlavne
diky dnesnimu odpoledni, byl dnesni den zlomovym okamzikem nejenom
v soucasnem zivote :o) A to diky vsem pritomnym v dannem miste.
Ivono dekuju, ze jsi me udelala zrcadlo. Uvedomil jsem si diky
tomu spoustu veci.....
Aleš:
Ahoj, zdravím všchny z konstelací o víkendu 23.-25.3. a ještě
zpětně děkuji za vše, krásně mě to nabilo energií. Všem mužským
spojencům jinak vřele doporučuji shlédnout film 300: Bitva u Thermopyl
- to je mužská energie v té nejkoncentrovanější podobě, moc jsem
si to užil :-) Mějte se všichni co nejlépe a těším se někdy zase
na shledanou.
František:
Moc děkuji za mnoho hlubokých "aha"prožitků.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Nový
vzkaz:
|
|
