| | Vítejte
na stránkách ohlasů.
Zde je možné napsat pár řádek o tom, co se dělo po semináři,
jak na Vás seminář působil, co se Vám líbilo a co se Vám nelíbilo nebo jaké byly
reakce Vašeho okolí. Prosím pošlete Váš komentář e-mailem na adresu: post@konstelace.info
Důležité: Prosím o pochopení, že mohu reagovat jen
na málo ohlasů. Přesto srdečně děkuji za Vaše maily, i když zůstanou bez mé odpovědi.
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • Napsali
jste po semináři: Hanka:
Mily Jane, pozadal jste nas o zpetnou vazbu, zkusim tedy me pocity nejak popsat.
Bez Vasi vyzvy bych tento mail s nejvetsi pravdepodobnosti nepsala.
Ucastnila
jsem se peneznich konstelaci zacatkem unora. Byl to treti vikendovy seminar, ktery
jsem u Vas absolvovala. Z prvniho jsem byla nadsena, z druheho trosku rozcarovana
a tretiho rozcarovana jeste vic. Pravdepodobne do Vas vkladam vetsi ocekavani,
nez mi muzete splnit. Z nejakeho duvodu mam pocit, ze se Vam nechce do reseni
mych objednavek. Je dost mozne, ze se seminare ucastni lide, kteri maji tezsi
situaci a tudiz maji prednost. Ok. Muze byt. Ale me osobne stoji seminar pomerne
dost penez, pomerne dost energie na zorganizovani hlidani pro dceru a jelikoz
se seminare ucastni dost lidi, tak i dost energie na to, abych promluvila pred
tolika lidmi. A pak jsem nervozni a chovam se jinak, nez normalne. Necitim, ze
by energie vynalozena byla adekvatni enrgii prijate.
Od pulky zari jsem zacala
byt mrzuta a odnasi to ten, kdo je mi nejbliz, muj manzel. Opravdu me to mrzi,
protoze vim, ze je mi v tomto svete jednou ze dvou velkych opor. Jine nejsou.
Doufala jsem, ze se tento stav konstelacemi nejakym zpusobem vyresi nebo aspon
pohne, ale bohuzel tomu nic nenasvedcuje. Svoji konstelaci jsem nemela, takze
pokracovani pribehu neni. V kratkem cviceni na zaver, pro lidi, ktery nemeli konstelaci
jsi mi doporucil, ze mam neco delat se svym vztahem k muzum, od lidi jsem dostala
informaci, ze "muze pouzit a zahodit", (mimochodem, tato informace,
me pomerne dost zdrtila), tak s tim strachem z chlapu zkousim neco delat. Napriklad
na Vase doporuceni s Barou, treba se zenou bude cesta pruchodnejsi.
Tim
by to nepekne skoncilo a zacina to hezke. Vnimam Vasi nesmirnou citlivost ke kazde
konstelaci, jak presne vite nebo dost dobre tusite, co ma byt v systemu zahrnuto
a co je skryto a ma nebo nema byt odhaleno. Vas pokorny citlivy pristup me neprestava
prekvapovat. Tusim, ze lidi, kteri by Vam ze srdce podekovali je nesmirne mnozstvi.
Vcetne me. Preji Vam hodne sil a energie do stovek a tisicu dalsich konstelaci.
Hanka Odpověď:
Milá Hanko, děkuji moc za upřímnou zpětnou vazbu, na kterou se pokusím odpovědět.
Konstelace lze dělat, asi tak jako všechno v tomto oboru, jako pomáhání. Léčitelé,
mnoho jiných lektorů, většina psychologů a lékařů se věnují této činnosti, které
si nesmírně vážím a kterou bych v žádném případě nechtěl snižovat a kterou ostatně
v jisté míře praktikuji i já. Pomáhání
(to znamená věnování se klientovi) však znamená také jistou nerovnováhu: Klient
potřebuje pomoc zvenčí, potřebuje péči a je za ní většinou vděčný, přijímá ji
a chce rady, které dostal, přeměnit v praxi. To vše ho v jistém, velice subtilním
způsobu dělá na "terapeutovi" závislým. Z jednoho úhlu pohledu (možná
že pouze z tohoto jednoho) se stává "menším" a dělá terapeuta "větším".
Ještě jednou: to neznamená, že by tento přístup byl nesprávný. Jen to není přístup,
který vede k tomu, o co se ve většině mých seminářů snažím.
Pokud totiž přistupuji
k systému klienta jako ten, kdo "pomáhá", kdo je "větší",
kdo "uspokojuje očekávání klienta", systém na mě reaguje docela jinak,
než když se k němu dostávám jako "náhodný poutník". To vše jsou
samozřejmě pouze obrazná vyjádření, která se pokoušejí popsat něco, co leží mimo
racionální popis. Ale doufám, že to ten rozdíl v přístupu trochu objasní. S
přístupem "náhodného poutníka" souvisí také to, že na ne každého dojde
v konstelaci, protože vlastní konstelace, i když určitě důležitá, není to nejdůležitější.
To, co já osobně považuji za nejdůležitější, je ona energie setkání se s něčím,
co je větší. Tato energie nás transformuje docela jinak, než jak bychom si to
přáli. Není ani divu - naše přání jsou výrazem naší touhy, kontrolovat realitu
kolem nás. "Takhle by to mělo být" je sice legitimní, nicméně manipulativní
výraz. Pokud se ale setkáme s něčím, co nelze manipulovat (případně co při manipulaci
mizí a stává se "radami" či "pomocí", je rozčarování vždy
přítomné. Tak reaguje naše ego, které patří nerozlučně k nám. Mimochodem vůbec
nejsem ten, kdo by chtěl s egem "zatočit", se ho zbavovat, ovrhnout
ho nebo překonat. Ego k nám patří tak jako trávení, nebo fakt, že nám neustále
rostou vlasy do délky. Jen je dobré zažít setkání s egem jaksi zvenčí, poznání,
jaké reakce pocházejí od ega a co od ega není. Když
se vydáme na tuto cestu, můžeme jen přijímat nebo odmítat (i odmítání je úplně
legitimní, tak jako ego), ale ne řídit. To znamená, zase pouze v jistém
významu, že nemůžeme ani pomáhat. Neschopnost řízení, nemožnost kontroly nás děsí,
je to nepohodlné, dává nám pocit, že ostatní (lektoři, partneři, spoluzaměstnanci
atd.) nás nevidí dostatečně, se nám nevěnují dostatečně, na nás nereagují adekvátně.
Tyto všechny pocity podle mé vlastní, osobní zkušenosti k té cestě patří. A jestli
se ta cesta vůbec vyplatí? Na to musím odpovědět, že tato otázka je nesmyslná,
protože něco nás na tu cestu poslalo, a protože to je větší, tak prostě nevím.
Moc zdravím, Jan.
Romana:
Ráda ti pošlu zpětnou vazbu.
Už v neděli po své k. jsem si říkala, že
vztah rodičů byl v konstelaci přinejmenším podivný. Vypadal úplně harmonicky a
moje reakce byla - tak to není. Tady se někdo musel zbláznit. Pak následovalo
bloumání po městě, vztek a tak, pak spánek a ráno jasné - do toho se nepleť. Jejich
spory jsou jejich, ty jsi dítě obou a nemáš do toho co strkat nos i kdyby tě o
to žádali... Moc se mi ulevilo a během pár dalších dní se ten jejich pěkný vztah
stal přáním, které jsem schopná jim posílat. Říkám si, že je úplně jedno, kdy
se k tomu dostanou, ale pokud ano, a budou vypadat vedle sebe jako v té k., budu
moc ráda. Ten večerní "zhrzený" pocit po k. je úplně pryč.
V první
chvíli mě napadlo i to, že odmítnu všechno, jenže to, co se dělo mezi babičkou
a maminkou bylo úplně přesné. Včetně babiččiny gestikulace. K tomu nemám co dodat.
Babička už je delší dobu mrtvá, ale úplně jsem cítila, jak ke změně jejich vztahu
OPRAVDU došlo.
S rodiči jsem se mezi tím neviděla, jen jsme spolu telefonicky
mluvili, tak přesně nevím. A já se asi cítím zas trochu svobodnější... Někdy si
připadám jak běžec, který nemá moc čas sledovat krajinu...
Ale občas si dovolím
užívat si svobodu, kterou už jsem si trochu dovolila dávat sam sobě. :-)) A to
je určitě zas o krůček lepší.
Jana: Ahoj, konstelace je určitě
zajímavý nástroj. Absolvovala jsem je několikrát a výsledky, myslím, byly různé.
Ale zpět k těm peněžním. Stavěla jsem konstelaci, řešili jsem strach z chudoby
v momentě, kdy se budu věnovat vlastnímu projektu, nebo-li, když dělám co mne
baví, jsem chudá. Strach odejít z firmy stále trvá, stále si tam projektuji nedostatek.
V každém případě to už není tak silné. Konstelace jsem skombinovala i s jinými
technikami, např. s prací v hladině alfa, tak se pomalu posunuju vpřed. Rozhodla
jsem se, kdy nejpozději z firmy odejdu, a jak to všechno bude probíhat jsem přestala
řešit, tak uvidím. Na druhou stranu si stále silněji uvědomuji, jak mně firma
hmotně zajišťuje a na druhou stranu, co všechno mně "bere".
Konstelace
rozhodně přinesla pozitivum a to nalezení cesty k mému otci. Když jsem popisovala
vztah rodičů k penězům, řekl jsi jednu věc, "že jsem po něm", a to mi
hodně pomohlo v určitém narovnání nebo znovunalezení vztahu (otec je 23 let po
smrti).
Takže děkuji, někdy opět nashledanou a hodně štěstí na cestě! Jiří:
Ahoj Jane,
Konstelace pěněžních přesvědčení byly skvělé! Nenacházím
žádných záporů, líbilo se mi Tvé vedení konstelací, cenné byly i Tvé komentáře!
Nadchl mě rituál spojování protikladů v rodinných systémech! Celý ten proces mě
vedl hodně do nitra a uvědomoval jsem si různé souvislosti. Moc rád zase někdy
přijdu!
Měj se fajn! Ať se daří! Petr:
Drahý Jane (ještě nedávno bych napsal „Jene“, viz mužský seminář loni na
jaře), možná, že je lepší nedívat se zpět na práci, ale zůstává ve mně obraz mé
konstelace. Bůh prosperity a bohatství je pro mne velký silný chlap a má firma
(potažmo mé firmy) jsou krásné ženy. (že by polarita peněz?)
Uvědomuji si
po tomto obrazu spoustu věcí. Jak jsem vybudoval to své malinké impérium? Byl
jsem otevřený přijímat a neměl jsem pochybnosti o tom že si to zasloužím. Pokud
to chápu dobře, lehký ženský přístup („nic to nechce, jen hrát to lehce“), tolik
bylo vidět i v ostatních konstelacích co jsem za celý život zažil. Proč v tom
nepokračovat i dál?
A teď je potřeba najít ten mužský přístup k firmě (firmám),
jednoznačný, jasný, „svislý“ (jako když sedíš s holí), přístup, kde je jedno,
že zaměstnanci mají „nevyřešené fotry a Ojdipovské komplexy! (stejně jako i já).
Hodně dobře mi udělal ten pořádek co jsem si v sobě „pozametal“ když jsem se probudil
v noci a nemohl jsem spát (to co jsem říkal na závěr našeho sezení).
Možná
by bylo fajn kdybych si udělal poznámky k meditaci (to nešlo protože jsem to prožíval).
Nechceš náhodou vydat soundtrack ke konstelacím? Ten pořádek uvnitř docela souvisí
s několika slovy které jsi pronesl když jsi pouštěl Lama Gyurme. Jde o to být
sám sebou, příjmout sám sebe takový jaký jsem, přijmout i ostatní v tom stejném
kontextu (a teď rychle nevím co tam bylo dál). Nehodnotit a přijímat to co je.
Možná mě ještě něco napadne a pošlu to.
Pokud to ale vezmu z toho co jsem
pochopil, nemohu říct nic jiného než jen velké DĚKUJI. S úctou
Petr Marie:
Ahoj, Jane, děkuji za Tvůj pozdrav, je to milé. Můj dojem ze společně prožitého
víkendu, a především z Tvého přístupu k nám jako účastníkům, je velice dobrý.
I když jsem vlastně peněžní konstelaci nepostavila ( i když už bylo 2x namále
), a tak vlastně stále nevím, v čem je problém, velmi mi pomohlo, žes mi postavil
alespoň tu malou "soukromou", protože jsem si mohla na vlastním pocitu
uvědomit, jak destruktivní byl přístup mých rodičů ke mně a proč jsem tedy až
do nedávné doby pouze "přežívala" ( čili co všechno člověk raději vytěsní,
aby vůbec přežil ). Dík za tu možnost uvědomění, je možné s tím něco dělat, srazit
tu obrannou krustu - přežívací masku - a konečně být sama sebou. Dnes už na to
mám sílu i vůli. Ráda bych ale konečně zjistila ten peněžní problém, protože se
chystám podnikat a bez toho rozkrytí by to nemuselo jít tak dobře. Buď tedy tak
hodný a pokud budeš v nejbližší době opět pořádat peněžní konstelace, dej mi vědět,
abych se mohla opět přihlásit. Mám za to, že tentokrát už to vyjde. Zdraví Marie
Lucie:
Vážený Jane, už to, že jsi se ozval kvůli zpětné vazbě, považuji za chvályhodné,
a v mých očích tento fakt ještě víc zvyšuje hodnotu absolvovaného semináře! V
pondělí a úterý bezprostředně po semináři se mi stala nemilá věc: nejmladší z
mých dětí – téměř roční Prokop – se nazlobil na svět tak, že upadl několikrát
do bezvědomí. Hodně to se mnou zamávalo, protože jsem to u předchozích vlastních
dětí nezažila a ani mí známí tuto zkušenost se svými dětmi neměli. Lékařka mě
ubezpečila, že se jedná o afektivní poruchu, což mě příliš neuklidnilo. Nějak
jsem se začala bát, že pud sebezáchovy by u něj nemusel být silnější. A hodně
jsem v té době přemýšlela, co mi tím chce sdělit, jestli už takhle malé dítě nese
„rodovou“ zátěž a může ji tímto způsobem projevovat – z pohledu konstelací je
ta zátěž značná: babička se několikrát pokusila o sebevraždu a matka bojuje se
závislostí na alkoholu... Ráda bych, abychom s mými dětmi mohly kráčet životem
bez tohoto nákladu, zároveň se to snažím přijmout s tím, že co nás nezabije, to
nás posílí.
V současné chvíli se tak nějak už zase nechávám semílat všednodenním
životem a kolotočem starostí. Trochu doufám, že čas bude pracovat v můj prospěch,
a skutečně se dostaví dozvuky semináře s několikaměsíčním zpožděním, jak jsi sliboval,
tak nějak samy! A Pokopovy excesy jsem začala přičítat tomu, že pro něj tři dny
odloučení od matky byly příliš a nedokázal to zpracovat jinak. Od té doby se totiž
takhle svým emocím už nepodvolil.
Díky absolvovanému semináři jsem se s lepším
porozuměním ponořila do knih od Hellingera – jako bych jim najednou mnohem lépe
rozuměla. Já rozhodně nelituji vynaloženého času. Neumím teď odhadnout, kdy se
opět potkáme, ale jsem přesvědčená, že ano. Původně jsem se na seminář přihlásila
ze zvědavosti. A ta je teď mnohem větší – nějak si myslím, že musí být ještě víc
postupů a metod, které zatím zůstaly neodhalené, a ty mě prostě a jednoduše zajímají.
Přeji pěkné dny! Lucie Jaroslav:
Dobrý den Jane
Po konstelacích peněžních přesvědčení jsem pocítil výraznou
změnu v prožívání vztahu s otcem, s nímž se denně stýkám v zaměstnání, kdy jsem
měl možnost být "malý" (společná práce na zahradě). Také připomínka
mého mrtvého bratra v podobě fotky a drobností, tvořících tak malý oltářík přinášela
pocit vyvážení. Děkuji a hezký den, Jaroslav Jitka:
Milý Jane, konstelace finančních přesvědčení byly pro mě velkým překvapením. Nikdy
předtím mě nenapadlo, že právě tyto knstelace mohou mít tak široký záběr. Byla
jsem předtím tak trochu v zajetí svých předsudků, že finanční konstelace budou
přeci především o financích. Obrovský rozsah témat mě však úplně ohromil a nadchl.
Uvažuji o návštěvě stejného tématu ještě nyní v březnu, vím že ale je dobrá určitá
pauza pro vstřebání a zažití. Pokud můžu, prosím Tě o radu, je moc brzy? Chtěla
bych jít, ale nevím, zda nejsem tak trochu zbrkloun co by všechno chtěl vyřešit
za "14dní". Přesto mě to velmi velmi přitahuje.
Já osobně mám ze
své konstelace tyto pocity: nic zásadního se teď zdánlivě neděje, ale mám pocit
že jsem otevřela doposud zavřené dveře někam, kde mě čeká spousta dalších otázek,
které chci řešit. Já sama jsem měla konstelaci na téma "nemám právo si vzít
nic" - jsem ta těhotná maminka co se při konstelacích 2x pozvracela, podstatné
je, že poté se mi to opět již znovu nestalo (předtím také ne) - tedy určitě přímo
na kursu mě to velkým způsobem zasáhlo. Své konstelaci do teď zcela nerozumím,
ale mám zvláštní pocit, že se něco určitě stalo a nastalo osvobození od něčeho
co mě roky svazovalo. Je to ale zřejmě pouze jedno z prvních pout, co v naší rodině
konečně povolily.
To co jsem nyní začala řešit je opravdu finanční otázka
mé rodiny. Otec i matka (v 15 letech se rozvedli a žijí každý s novým manželem)
s penězi vychází "tak tak" a většinou mají ode mě něco půjčeno (např.
když nemají na tramvajenku, lednici, opravu zubů, apod). Otec byl od mých 16let
v invalidním důchodu a jeho žena je také, matka od mých 17 let nepracuje a živí
ji jen její průměrně vydělávající muž. Nikdy jsme neměli auto, peníze na dovolenou,
nechodila jsem do jediného kursu, stále byly doma spíš dluhy. Např. z celé rodiny
mám jediná já řidičák, nikdo jiný na něj neměl nikdy peníze. Já sama tak nežiji,
co potřebuji si mohu dovolit, hodně cestuji a i můj současný životní partner má
nějaké peníze našetřené, přesto myslím, že přišel čas začít to řešit. To jsou
ty otevřené dveře, které mě teď vrtají hlavou. Proč bych měla stále své rodiče
dotovat právě já?
Jane, děkuji za úžasný víkend, a pokud můžu prosit o radu,
je již u mě čas pro ještě jeden kurs na finance?
Děkuji za odpověď. Jitka
Šarka:
Ahoj Jane, zdravim po konstelacich 30.11-2.12 a chci se sverit se svymi dojmy.
Me i meho partnera dost zasahly, tedy hodne vyrazne i na fyzicke urovni (tu psychickou
jeste zkoumame:)). I proto jsme nebyli schopni prijit i posledni den. Bylo nam
obema stridave v noci spatne. Byl to nejen proto pro nas pro oba velmi narocny
vikend, plny emoci, vymeny nazoru, mych hysterickych zachvatu, ktere vygradovaly
v nedeli do rady neprijemnosti a "urazu"- vyhorele PC, problemy s reklamaci,
rozbite nove boty, pokuta od policie, neprijemny atak psychicky nemocne sousedky.
Byl to proste pytel plny smuly, ktery odhalil spoustu veci, ktere jsme o sobe
jeste nevedeli. Zatim to rozdychavam, ale ve vysledku vnimam spis, ze jsme obstali,
tedy on, za nej mluvit nemuzu:-)). Tak uvidime, dam vedet. Diky za vse. Jana
Rakovicka: Zdravím všetkých účastníkov konštelácií 12. - 14. 10. 2007 v Bratislave.
Tieto konštelácie sa mi veľmi páčili a som zvedavá, či postrehnem, že sa niečo
deje.:-)) Vdaka Jan. Olga:
Milý Jane. Využila jsem cesty, mého muže na Váš seminář a moprosila o Váš podpis
do vaší knihy "úžasná síla celku". Moc mne mrzelo,že se nemohu Vašeho
semináře zúčastnit. Často si čtu o Vaší práci a doufám,že se mi také nědy splní
mé přání a některý z Vašich seminářů, prožiji osobně. Dnes, alespoň touto cestou,
Vám chci poděkovat za Vaše milá slova, vepsaná Vaši rukou a popřát Vám mnoho úspěchů
v další práci s lidmi a pro lidi,kteří Vás obdivují a kteří Vás potřebují (díky
mému muži, patřím mezi ně). Kniha je úžasná,zajímavá a ráda se k ní budu vracet.
Děkuji. S pozdravem. O. Květa:
Konstelační semináře s Daanem v. Kampenhoutem byl pro mě velmi léčivý a inspiroval
mě ve vytváření vlastních léčivých rituálů. Daan je osobnost a jsem moc vděčná,
že jsem ho mohla osobně potkat a cítit jeho práci. Díky za organizaci. Květa
Sumito:
Srdečně zdravím a chci ještě touto formou hluboce poděkovat celému organizačnímu
týmu, který se zasloužil o pořádání šamansko - konstelačního semináře s Daanem
v. Kampenhoutem. Tu hloubku, krásu a sílu, kterou jsem sdílel a ještě stále cítím
nedokážu vyjádřit slovy. S úctou Sumito Peter:
Peter zo Slovenska pozdravuje vsetkych zo Zakládních konstelací 13-15.4. v Prahe.
Bolo to velmi zaujimave a pre mna aj dost unavujuce a emocianalne intenzivne.
A pacilo sa mi to. A este tyzden po kurze som mal taky pocit uvolnenosti a pohody,
ze je vsetko ok. A citil som sa dost vyrovnany so vsetkym. postupom casu to trosku
opadlo, ale stale mam momenty a chvilky ked sa tak stale citim. A ked mam stres
tak zavriem na chvilu oci a meditujem. a pomaha to! Takze dakujem za to vsetko
este raz, specialne Janovi, ale aj vsetkym ostatnym z kurzu. Vazne uvazujem o
tom, skusitsi to este..Ozaj, Rad by som pocul o tom, ako en kurz pomohol ostatnym!
Ak sa vam chce, tak mi mozete napisat na emal peter.cicman@gmail.com Drzim vam
vsetkym palce, nech sa dari! Peter Helena:
Zdravím účastníkyZakládních konstelací ze 13.4. v Praze Indigo. Těším se na foto
a prožitky , jež znovuvyvolá. A milý Jane, jsem ráda že jsem se s konstelacemi
potkala v tak povolaných rukou. První krok a první pootevření dveří je vždycky
nejtěžší, zraje to dlouho... Díky Tvému smyslu pro humor a odlehčení, tam kde
to jde a vážnosti tam, kde se patří, nám ten první krok úžasně usnadníš a zlidštuješ!
Jasně, pak následuje obrovský zmatek, odlehčení, smutek z odhazování starého,
lítost, no prostě takový ten kvas, na který jednou s láskou a pochopením vzpomenu.
Ale funguje to!! Každou minutu můžu volit, jestli budu jednat jako ta nedospělá
třináctiletá holka nebo jinak. Takže jestli ta princezna ve mě dostala trochu
na kokos, jedině dobře. Já to přežiju a těším se na další objevování bez konce Dáša:
Janovi a všem, kdo chodí na jeho konstelace hezké svátky jara v kruhu rodinném
a blízkých přátel zasílá Dáša z Třebíč
Tonda: reakce na seminar 27.-28.3.2007
- na jednom miste v uvedenem terminu se udalo neskutecne mnozstvi prozitku. Pro
me, hlavne diky dnesnimu odpoledni, byl dnesni den zlomovym okamzikem nejenom
v soucasnem zivote :o) A to diky vsem pritomnym v dannem miste. Ivono dekuju,
ze jsi me udelala zrcadlo. Uvedomil jsem si diky tomu spoustu veci..... Aleš:
Ahoj, zdravím všchny z konstelací o víkendu 23.-25.3. a ještě zpětně děkuji za
vše, krásně mě to nabilo energií. Všem mužským spojencům jinak vřele doporučuji
shlédnout film 300: Bitva u Thermopyl - to je mužská energie v té nejkoncentrovanější
podobě, moc jsem si to užil :-) Mějte se všichni co nejlépe a těším se někdy zase
na shledanou. František:
Moc děkuji za mnoho hlubokých "aha"prožitků. •
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • | |
